Sex na divokou kartu

To opravdu nesnáším!

Když si někdo plete můj obchod s balící službou! Když si jinde koupí dárek a přijde se zeptat, jestli bych mu jej náhodou dárkově nezabalila. Odpověděla jsem, že náhodou ano. Za 25 Kč. Muž se uculil, poděkoval a vytáhl z igelitky bílou krabičku. Balila jsem mu ji, přitom se vyptával na krásy našeho města. Mluvil anglicky a byl Ital. Než jsem uvázala stuhu, zeptal se, jestli bych za ten chvályhodný počin nepřijala jeho pozvání na kávu, či něco malého k snědku. Řekla jsem, že teď nemůžu zavřít, ale vzápětí mě to mrzelo. Naštěstí se nedal odradit. Zeptal se, kdy končím a že by na mě mohl počkat. Souhlasila jsem.

Než odbila sedmá, honily se mi hlavou různé myšlenky. Nejen rozevřený Cosmopolitan s článkem SEX NA JEDNU NOC mě dráždivě vzrušoval.

Vyzvedl mě přesně. Navrhla jsem zajít do nejbližšího restaurantu, nechtělo se mi courat a měla jsem už hlad. Než jsme si vybrali z jídelního lístku, stačil mi Pasquale říct, že je tu poprvé, s partou kamarádů, ale ti dnes odjeli na výlet a on je tudíž sám. Dobrá informace. Než nám přinesli jídlo, několikrát mi hnětl eroticky ruku a přísahal, že vypadám jak Claudia Schiffer. Vykládal, že je rozvedený a užívá si cestování Evropou.

"Na co myslíš?"

Chtěla jsem mu po pravdě říct, že na sex. Ale jenom na SEX. Žádné takové, aby mě líbal, žužlal, hladil a vůbec předváděl nějakou předehru. Aby cancal, jak jsem krásná a úžasná. Přemýšlela jsem jak bych mu to měla říct. Že chci jen have sex, made it. Abych to zkrátila. Ale nenašla jsem odvahu. Místo odpovědi jsem se jen uculila. Pozorovala jsem jeho chlupatou svalnatou hruď vykukující z modré košile, ladící se stejně barevným svetrem, jeho smyslná, malinko prasečí ústa a rozšířené oči.

Předstíral, že mi bude číst z ruky, to aby mě mohl bříšky svých prstů hladit v dlani a dělat "vařila myšička kašičku". Po páté opakoval, že opravdu vypadám jak Claudia Schiffer.

Jeho repertoár mě celkem nudil, ale představovala jsem si, že si konečně splním jeden ze svých erotických snů, rozdat si to s někým úplně cizím. Mít sex na divokou kartu. Proklínala jsem jeho žvýkání, které protahovalo nucený rozhovor.

Vyšli jsme ven. Navrhl, jestli se neprojdeme a namířil si to směrem ke svému hotelu. Chtěl se romanticky zastavovat u proudící řeky, chytal mě za ruku. No to tak akorát, myslela jsem si. Sex ano, jen ne žádné důvěrnosti! Odtáhla jsem se. Než jsme došli k hotelu, ztrácela jsem chuť na konverzaci. Jestlipak má u sebe nebo na pokoji kondom, doufám, že ho nebude překotně na poslední chvíli někde shánět!

Ležela jsem na zádech, prohnuta do oblouku, pozorovala, jak si mě svýma chlupatýma rukama přidržuje v té nejsprávnější poloze, vnímala jeho prudké pohyby, vzrušoval mě jeho škleb a touha si primitivně užít. Naštěstí už nic neříkal a soustředil se na rozkošně brutální dobytí ráje. Zůstal oblečený, jen si dravě sundal kalhoty a přesně podle mých představ se dotýkal jen tou nejpodstatnější částí těla.

Slast dosáhla vrcholku, zůstala jsem bez hnutí ležet. Uááá. Nádhera! Vychutnala jsem si ještě pár vteřin nehybnosti, Pasquale se rozplynul v poslední vteřině mého orgasmu a já vstala a šla si do kuchyně uvařit kafe..

Před půl hodinou jsem ho nechala stát před jeho hotelem, rozloučila se bez zdůvodnění, bez zbytečných vysvětlování, co dnes všechno ještě musím a proč nemůžu. Doběhla jsem celá vzrušená domů a dosáhla vyvrcholení s Pasqualem nad sebou jako myšlenkovou tapetou.

Když jsem s ním šla na večeři, měla jsem na něj in natura chuť na 90 %. Když u večeře požádal číšníka, aby mu donesl ještě dva knedlíky, aby mohl vytřít zbytek omáčky na talíři, klesly procenta na 60. Pozorovala jsem ho, jak se svého úmyslu dojíst very delicious cream nehodlá vzdát a čeká na línou nevšímající si obsluhu, jak hltavě vytírá přineseným knedlíkem už jistě studenou omáčku. Fuj! Omáčky nesnáším, studené omáčky už vůbec a vytírat talíře se mí hnusilo odjakživa. Když pak nenechal (pravda pomalé obsluze) ani korunu dýško a při procházce se zmínil, že se mu rozpadají boty a zeptal se, kde si zítra může koupit nové, mé erotické preference klesly pod realizovatelné minimum mých živočišných představ.

Je zvláštní, jak některé zdánlivě nepodstatné vjemy ovlivní naše rozhodnutí.

V některých případech zkrátka není nad selfservice!