Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

- - jednou:

Výběr: Fouckault, dream
04. 02. 2005
4
0
1816
Autor
tajga

dream + TS Eliot

 

                                                                                                                 věnováno, reflexe textu...

 

 

- - jednou:

 

 

zapomenu

křik racků, vrásčité ruce javorů, 
žár poledního slunce.

 

Budu vyplašená? Budu naplněná?

písčitý břeh moře
bude vyprovázet do věčnosti? Má slova

se mi slétnou do jediného hnízda,
do jeho srdce;
“Kdybys tu byl..?“

 

Je možné, že kdy budu litovat.

Je možné,
že před věčností
zatoužím po prstech, které mne zvaly zpět.


tajga
04. 02. 2005
Dát tip

jsi jedna z těch žen, kterým to sluší - být ženou křik racků jsem si oblíbilo ruce jsou nádherná věc (viz. melounový cukr, právě ho znovu čtu a vzpomínám na tu krátkou pasáž věnovanou rukám) hnízda a prsty co zvou zpět tak - se mi to zkrátka líbilo neumím psát kritiku, mohu jen sem tam takhle - volnou asociaci ale když mě slova tahaj za rukáv, to poznám a bývá to příjemný znamení no*

drfaust
04. 02. 2005
Dát tip
Od Eliota je pouze systém výstavby první strofy... + zapomenutí křiku racků - to jsou jeho slova... a ty prsty jsou dream...

no jasně, jasně:) že děkuju za avi někdy je zajímavé, dát hlavu do hromady na hromadu atd.

drfaust
04. 02. 2005
Dát tip
:))

Fouckault
04. 02. 2005
Dát tip
Je možné, že před věčností zatoužím po prstech, které mne zvaly zpět.

Hezkýýý...

zaki
04. 02. 2005
Dát tip
mne nie...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru