Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePromyšlená
18. 02. 2005
11
0
2925
Autor
rabako
Strhla jsem kůži a tím pádem i zvuk.
Neopatrně odřela se o zrezivělá ramínka.
Mrkla jsem na nabídnuté rámě a říkám:
Tady jsem. V celé své kráse.
Bez tónů v okolí - jsou teď uvnitř mne -
dál chodím v podkroví silných citů
a přemýšlím o střešních oknech.
Chci žít bez úkrytu a slyšet melodii lidí.
Až jednou vyrostu, budu chytrá.
rosteš nějak podezřele pomalu ... to bude asi tím, že všechnu energii spotřebuješ na zamýšlení a promýšlení ... ono všeho moc škodí ... :-)*