Klidná

Poslední dobou mám nejraději takové ty dny, když se myšlenky jen tak převalují, všechno je pomalé a líné a můžu si přemýšlet o přemýšlení, je mi jedno kam jedu nebo jdu, nechám se unést a myslím na drobnosti, skládám střípky a znovu si uvědomuju staré situace, očesávám je nebo přišperkovávám, jak se mi chce a hodnotím, co by stálo za zapsání, jak co překroutit, aby to pasovalo, příběhy se mísí, točí, zanořují a vyplouvají k povrchu, já se na té vlně unáším a je mi jedno, že nad ní nemám kontrolu, nechci udávat směr, když je o tolik příjemnější mírně plout, až tam kde mizí svět a přehoupnout se přes jeho okraj a jako by nebylo nic přirozenějšího klidně padat vstříc nádhernému nekonečnu.