Zaječí honitby všedních dnů

Kdybys nemusel číst tyhle řádky, řekla bych Ti: „Pohodlně si lehni, zavři oči a představuj si!“ Bohužel nejsem s Tebou, nemáš pohodlnou postel a zavřít oči by byla chyby… ale představuj si!

Kdybys nemusel číst tyhle řádky, řekla bych Ti: „Pohodlně si lehni, zavři oči a představuj si!“ Bohužel nejsem s Tebou, nemáš pohodlnou postel a zavřít oči by byla chyby… ale představuj si!

Páteční večer, copak ho chceš strávit sám? Sedíš doma na posteli a koukáš bezcílně do stropu, netušíš, co máš dělat. Do ničeho se Ti nechce. Houlen Tě sice pozval na špeka, ale to by ses musel obléknout a to se Ti nechce. V bedně nic nedávaj a všichni někam zmizeli. Rodiče do Bechyně, ségra na pařbu a o bratrech už pár dní nemáš ani ponětí. Rukou si zajedeš pod trenýrky, ačkoli si to zpočátku ani neuvědomíš. Lehce prsty přejíždíš po spodní straně svého krásného, úžasně pravidelného a dokonalého penisu až pod tvými dotyky nádherně ztvrdne. Začínáš vcelku cíleně honit, zasněný do svého světa malých vlhkých štěrbinek.
Zvuk podobný zvonění mobilu Tě vytrhuje z představ. K sakru, to je mobil! Neznámé číslo?
„Prosím?“ Zrovna teď, kdo to může otravovat?
„Mahy? Co děláš, že seš tak udýchanej?“
„Honim, vole! Co chceš?“ poznal jsi svýho dávnýho kamaráda ze školy.
„Dali jsme dohromady partu a jedem zaprdět do Milovic, stojíme Ti před vratama, tak na sebe koukej něco hodit a vylez, vole!“
„Oukej, už padám!“ Šokem Ti velitel přestal salutovat, takže jsi ho bez potíží zasoukal zpátky do šortek, natáhl kalhoty, cákl na sebe něco voňavky, zagelil vlasy a vytáhl jsi ze skříně čistou mikinu. Cestou ze dveří jsi se málem přerazil o nezavázanou tkaničku, zamkl jsi a uháněl do blikajícího auta, který Tě schválně oslňovalo.
„Ty kreténe, přestaň na mě svítit!“ prudce jsi otevřel dveře Oktávky.
„Klid, vole! A posaď se!“ Vsoukal jsi se jako třetí na sedadlo vedle nějaký skoro blonďatý holky a nějakýho dalšího kámoše.
„Čau, já jsem Lukáš!“ bohužel jsi v tom šeru pořádně nerozeznal tváře, když se Ti ostatní představovali. Jen ta holka Ti připadala poněkud zvláštní. Skoro nemluvila, jen se Ti dívala upřeně tam, kde tušila oči.
„A jak říkají Tobě?“ zajímá Tě.
„Říkáme jí Květinka,“ ozval se Tvůj spolužák. Usmála se a do tmy zasvítila řada bílých zdravých zubů.
„Dneska se pořádně vožeru!“ dávám k dobru, když konverzace začala váznout.
„To má v plánu každej, koukám,“ odpovídá spolužák.

Na disko trysko… Disko kino Milovice… to žije. Barevný světla lítaj ze strany na stranu, houf zpocenejch těl se zmítá do rytmu vypalovaček house music. U barů nestačej nalejvat, jakej je dneska zájem. Dáváš si na zahřátí panáka Tequilly, bloncka z auta s Tebou. Netrvá dlouho a ve třech už máte v sobě čtvrtého. Oči svítí, rty dalece rozevřené do úsměvů a v těle záškuby rytmu. Začínáš se pohupovat, stejně jako ti dva. Za chvíli už splýváte s davem. Užíváš si to, takhle sis dnešní noc nepředstavoval, když nic jinýho, tak si pořádně zapaříš. Už skoro nelituješ, že Ti přetrhli tu slibnou honitbu.

Kámoš odešel někam ven. Snad na špeka, snad se vychcat. Zůstal jsi tam uprostřed těch pařících pulzujících těl. Ale ty máš oči jen pro tu holku. Ani nevíš, čím Tě tak upoutala. Snad ty magicky modré oči, snad ty příjemné rty, snad ty kozy k nakousnutí, jak ji spolužákovi závidíš. Pohodila hlavou, vlasy odlétly na druhou stranu a odkryly krásný ušní lalůček, máš chuť se přitisknout a ochutnat. Dívá se Ti upřeně do očí. Její ruce přistávají na oblých ženských bocích, hladí si půlky a pak se nenápadně otírá prsty o bradavky. I přes to tričko s výstřihem je vidět, jak je má napřímené. Bože, to je tlak… Ne, to je jen vzdouvající se Tvá chlouba v gatích, co tě tak tlačí! Jakoby to vytušila, něžně se tě chápe za krkem a líbá horkými rty Tvá ústa. Tvé ruce cestují po jejím těle a jemně tisknou tu boky, tu půlky. Zajíždíš i mezi stehna, která prostopášně rozevírá.

Nemusels ji přemlouvat, běžíte ven, scháníte odvoz. Jde na jisto, ke spolužákově Octávce. Na zadním sedadle spí ten buran, vůbec jí to nevadí, startuje, výjíždíte. K vám se dostáváte během dvaceti minut. Za tu dobu se spolužák probral a ani mu nepřišlo divné, že jste tam zanechali zbytek party. Nevíš, jak se ho máš zbavit, ale on se chová, tak jako by jel na jisto. U vás jde přímo do ložnice, padá na postel zbavený všech šatů, stejně jako Květinka, která se však více věnuje Tvému poklopci. Všímáš si, že jí umně zpracovává rozkrok, zatímco Ti olizuje nečekaně tvrdou tyč. Kamarád pod ní zajíždí jak podvozek sliní si žalud a nasazuje jí ho na okraj kakaové dírky.
„To nejlepší pro tebe,“ uchechtne se a dál se snaží zarazit co nejhlouběji.
Najednou ležíš, sedá na Tebe, cítíš stáhlou mušličku, která se jen zvolna rozevírá Tvému tlaku, když jsi v ní naplněný po okraj, kleká si za ní ten kluk, rve jí ho do řiťky a ona sténá tak, že nevíš, jestli rozkoší nebo bolestí. Každopádně tě to vzrušuje tak, že Ti je to za chvíli jedno a projíždíš ji jako smyslů zbavený. Netrvá dlouho a cítíš na svém pyji orgasmické stahy. Řve tak, že jsi rád, že nebydlíš v paneláku, tohle musela slyšet půlka vesnice! Ani kámoš nevypadá, že by dlouho vydržel. Naráz ho z ní vytahujete a cákáte na záda, prsa i obličej.
Padáš zpátky na postel, usínáš.

Je ráno, po kamarádovi ani stopa, jen vyryté stopy od nehtů Květinky Ti dávají za pravdu, že to nebyl jen sen…

Těšíš se na večer?

---