jarní 2005

Jaro je tady, spaste duši!

Utíkejte jak o závod!

Ta stvůra neví, co se sluší

a nepřichází nikdy vhod;

na sněžný nastaven jsem kód,

chci něžně laskat vloček vnady,

tak proč jen tahle slota slot

cpe se mi zase do zahrady?

Jaro je tady! Rve to uši,

když každou větev, každý plot

obsypou ptáci – datel buší,

vlaštovky kálí před můj vchod,

ten opeřený pronárod!

Kdo poslouchat má jejich vády?

Na pastvinách řve rujný skot,

jaro se cpe zas do zahrady….

Zdali ta mrcha vůbec tuší,

že nepřináší mi než pot?

Puch hnoje, slunce, bzukot muší –

- toť chmurný jarní chorovod;

zkamenět raději jak Lot,

než vidět vzkvétat pole, sady!

Vše je však marno, s rykem vod

jaro se cpe zas do zahrady…

Vědět jak jenom ztupit hrot

Vesnina meče, zbavit vlády

tu děvku pekel, jejíž plod

cpe se mi zase do zahrady…