Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePsychologický test
Autor
Dracul
Hospoda Indián 4.9.2004 23:30
VLADAN : (tajemně) – na Zuzku.
Představ si, že pluješ na lodi Rejnok. Ve 23.století. Ve třech. Ty, Jarek a Alice. Plus třináctičlenná posádka. Víte, že na palubě řádí masový vrah se sekerou. Víte že tam je, ale nevíte kdo to je. (odmlčí se)
Představ si, že jseš v podpalubí a stojíš u kajuty č.1, kde spí Alice. Co uděláš ? Zaklepeš na dveře, nebo vstoupíš bez zaklepání, nebo tam nepůjdeš vůbec ?
ZUZKA : (pobaveně) – na Vladana
Když tam Alice spí, tak jí tam asi nepolezu a nebudu ji budit.
VLADAN : Dobře, takže ji necháš spát ? Dobře.
A teď si představ, že najednou uslyšíš z paluby děsivý výkřik. Jarkův výkřik. A najednou uslyšíš žbluňknutí. Jako když padne tělo do vody. Pocítíš strach. Půjdeš to tam nějak prozkoumat ? Nebo zůstaneš dole v podpalubí u kajuty č.1, kde spí Alice.
ZUZKA : Asi zůstanu tam.
VLADAN : Dobře, takže zůstaneš tam ? Dobře.
A teď si představ, že výkřik vzbudí Alici a vyleze ven z kajuty č.1 Obě jste zmatené a jdete na palubu prozkoumat co se stalo.
Vyjdete na palubu a tam nevidíte nic, nikoho, kromě zkrvavené sekery. Moře je naprosto klidné.
Ano, vaše domněnka se Vám potvrdila, Jarek je mrtvý. Je to tak.
ZUZKA : Moře je klidný, žádný Jarkovo tělo neplave na hladině ?
VLADAN : Ne. Usoudily jste, že jeho 90 kilo šlo pravděpodobně ke dnu.
JAREK : (uraženě)
Běž někam …
VLADAN : Se strachem utíkáte zpátky do podpalubí. Ale POZOR ! Tentokrát chceš jít do kajuty č.2, protože je tvoje.
Jakým způsobem jako Alici přemluvíš, abyste šli do kajuty č.2 a ne do kajuty č.1 ?
ZUZKA : (zmateně)
Není to jedno ?
VLADAN : Ne není. Protože ty se chceš schovat do vlastní kajuty.
Jak se ji budeš snažit přesvědčit ?
Třeba tak, že má kajuta č.2 pevnější dveře ? Nebo třeba tak, že máš v šuplíku schovaný nůž – takový ten na otevírání obálek ?
JAREK : (chtějíc urazit Vladana)
Jasně, takovej ten plastovej…
VLADAN : (opět s tajemným pohledem)
Třeba.
ZUZKA : (nechápaje)
Tak ji asi řeknu, že má kajuta č.2 pevnější dveře a že mám v šuplíku schovaný nůž na otevírání obálek.
VLADAN : Dobře. Tak tím ji naprosto přesvědčíš.
A teď si představ, že jste spolu v té kajutě č.2.
Moře je rozbouřené a světlo v kajutě se kýve sem. A tam. (názorně předvede prstem)
A moře je rozbouřenější a rozbouřenější a houpe se víc a víc.(názorně předvede pravidelným pohybem své pánve sem a tam ve snaze vzbudit Alici, která mu spí na klíně. Ale nepovede se.).
Běhá vám mráz po zádech. Fakt se bojíte. Přeskočí mezi váma nějaká jiskra ?
ZUZKA : (teď už naprosto zmateně)
COŽE ?!
VLADAN : Tím pochopitelně nemyslím tu lesbickou. Ale jestli začnete společně vymýšlet, jak se z téhle situace dostat ?
ZUZKA : Asi ano.
VLADAN : Dobře.
A teď si představ, že uslyšíš na chodbě kroky. Nemilosrdně přibližující se ke kajutě č.2.
A už je to tady. Najednou vidíte, jak se sekyra pomalu prosekává vašimi dveřmi. Dveře se stále zmenšují a zmenšují – tím myslím ve svém objemu. A pomalu škvírou dveří začínáte rozpoznávat tvář muže se sekerou.
Hnusný brejle, hnusný vlasy, 90 kilo…
JAREK !
JAREK : Takový kraviny nebudu poslouchat !
VLADAN : (pokračuje ve svém vyprávění)
Alice se na zemi svíjí v panickém záchvatu. Jenom ty jsi zůstala s chladnou hlavou. Jak se zachováš ?
ZUZKA : Asi vezmu nějaký tupý předmět.-
VLADAN : (přeruší Zuzku svým nápadem)
Třeba ocelovou a mosaznou sochu Vladimíra Iljiče Lenina ?
ZUZKA : (trochu zaskočeně)
Třeba…
Uhodím ho tím do hlavy…
I když trošku nechápu, co by dělala mosazná a ocelová socha Vladimíra Iljiče Lenina na lodi Rejnok v 23.století v kajutě č.2.
VLADAN : Dobře.
Uhodíš ho touto sochou a Jarek padne omráčen k zemi. Ale pozor stále pevně svírá svoji sekeru.
JAREK : Ty vole, já asi pudu dom !
VLADAN : (pokračuje)
Alice má stále svůj panický záchvat. Jak se zachováš ? Budeš se nějak starat o Alici, nebo se vrátíš zpět k omráčenému Jarkovi ?
ZUZKA : Asi do něj budu pořád mlátit tou sochou, dokud neuvidím, že je mrtvý.
VLADAN : (s psychologickým pohledem)
Fakt ?
ZUZKA : Hm, jo!
VLADAN : Ano. Tím si se zachovala, jak nejlíp jsi mohla. Protože tohle je jediná možná cesta jak přežít.
Tohle ženy normálně nedělají. Ty většinou uhodí jednou maximálně dvakrát, ale pak už nemají odvahu dál.
JAREK : A pointa tady toho celého ?
VLADAN : (hluboce se zamyslí)
ZUZKA : Nezemřel náhodou Jarek na začátku ?
VLADAN : Ne. Jarek to celý narafičil. Na začátku do nebyl Jarek, kdo zemřel – ale jeden cestující z třináctičlenné posádky.
ZUZKA : A proč ?
VLADAN : Protože Jarek ho zabil schválně, aby tam nalákal vás 2. Protože jediné vás dvě chtěl od začátku zabít.
ZUZKA : (nechápaje)
A proč ?
VLADAN : (odmlčí se)
Protože vy dvě jste byly jediné ženy z celé posádky.
JAREK : Už jsi skončil ?
VLADAN : (přemýšlí, jak by dál rozvedl svůj psychologický test, ale bohužel už vyčerpal všechny své nápady)
Asi jo.
ALICE : (probouzející se)
O čem je řeč ?
KONEC