Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOpilec, opilec a zase opilec
02. 12. 2000
2
0
2552
Autor
Dave_Zw
Hodina se táhne
jak oplicův dech
těžká je a prahne
prahne po lidech
Mlha leží v údolí
jak ožrala v rigolu
teď už ho nic nebolí
hlína stráví mrtvolu
Listí padá k zemi hluše
jak opouští tělo duše
Listy sráží jejich váha
dole čeká slizká vláha
Kmen objímá mokrý mech
vlhký vzduch co krátí dech
křívé větve sípou slova
stále ZNOVA všechno ZNOVA...
Co furt máte s tou poslední slokou, je to dobrý jako celek a to je snad hlavní, ne? :-)
Jikra?? to je ten shit?? jikra??
ten zpropadenej šit??
i love it..
noughty boy Semipalakva:-))
Dave we are with
all your friends:-)
Bye
Semipalakva
10. 12. 2000
No, technicky je to moc dobrý, akorát jsem, co se příběhu týče , trochu mimo mísu v poslední sloce...
začarovaný kruh..........jo tak by se to mělo jmenovat
Jestli se to zase objeví od Anonyma, tak to NENÍ od Anonyma, nýbrž od Dave_zw
Vidíš to Sadí, mě naopak nejvíc oslovila právě ta poslední sloka, možná tím, že je nejvíc abstraktní, zatímco ostatní, jsou jakoby předvídatelné .. teda nejvíc se mi líbí poslední dva řádky a úplně ten poslední, samozřejmě v kontextu ostatních .. Není to sice můj (jak tomu říkáš? ) no ten šálek kafe:-) .. ale ten konec mě nutí k zamyšlení .. a je v něm pravda ..