Pohled

Tvůj hlas to je pohlazení,

rád tě v tichu poslouchám,

mého sluchu oslazení,

slastí ani nedýchám,
oči,perly jemné tváře,

do nich jsem se zahleděl,

hnědá to je barva záře,
hřeju se v ní dost neděl,

tvé rty to jsou dvě rybičky,

plavoucí vždy při sobě,
sametové z nich hubičky,

máš je vždycky v zásobě,

vlásky pak jsou svůdná řeka,
tekoucí ti na záda,

hvězdným třpytem ke mně stéká,

jak voňavá paráda,

tělo jako socha bůžka,
andělský pas mající,

ňadra jeho věrná družka,

jemnou krásou hrající.