Útěk pod tóny

Byl zimní večer. Ve vzduchu se rozpínal cigaretový kouř. Poslední prásk - kohosi od vedle. A všichni nedočkavě přistoupí ke dveřím. Pára od pusy najednou zmizí. Lidé začínají obsazovat svá oblíbená místa. Na cestě za budoucností jejich přítomnosti. Autobus se pomalu naplňuje. Bytostmi o něco spokojenějšími než před pár okamžiky. Je tu teplo. Tolik lidí má společnou cestu..... Až na jednoho člověka - sedícího u okna. Uzavřen ve vlastním světě,ve vlastních myšlenkách. Nepodléhá. Je tak vzdálen všem. Přitom tak bízko. Jen natáhnout ruku a všechno stane se skutečností. Ale on neodvrátí svůj pohled od mizících věcí v dáli. Bloumá. Poustevník ve své krajině. Věci přichází a zase odchází. On jen pozoruje. Ostatni navazují na rozhovory, co se začali rozvíjet už dřív. Na zastávce. a možná ještě dřív než se poznali. Ale je tam jeden, co na to vůbec nedbá. Nevychází. Nenatahuje ruku, aby se všechno stalo skutečností....... 

                                                                                                       *

Konečná zastávka - prosíme vystupte. Všichni se rozeběhnou svou cestou. Rozhovory se přerušují. Cigareta hoří odznova...... Jen pustevník dál kráčí sám se sebou .... svou krajinou