Slzy ani ne půl

Zámku cvakni,
zuby zatni,
vrať mi,
milý,
chvíle a pocity,
jež čas si vzal..

Věříš, již nikdy tak,
nevrátí se večery ve třech
u společného stolu,
snídaně s trhvaou konverzací,
jen negativy zbydou,
připomenou,
smutek.

Muzika dohrála,
ústa se dosmála,
letadla vzlétla,
vzkvetlá,
chcípla...

     Falas portuges?
     Nao?
     Somos em República Ceca?
     Nao..

Zvonek tramvaje,
trouba metra,
ze sna prach smetla.

Budu se tu dlouho flákat po prázdnym bytě,
dlouho se zžírat, strádat,
až přijde vítr,
vlna,
zima, která vše zmrazí a z bubliny se stane atom a z něj..

V řadě naskládané šiky,
kamenné vzlyky,
budou jen přibývat.