Olivy v kádích

             Básně, které mizí nenapsány

           se nezjevují z hromady listí

            jsou vyhrabány všema rukama rodiny

            všechny směřují jedním směrem.

            Přicházejí z ulic a ze stok

            ze zbytků, plivanců a krys

            harampádí našich zkrachovalých plaveb,

            jako vyslanci budoucnosti

            nás varují, abychom se ohlíželi zpátky.

            Leží

            ukryté pod kuchyňským stolem

            s jeho důvěrnostmi

            a slzami.

             -----------------------------------------------------

            The Olives in the Vats

            Poems that go unwritten

            do not surface from a pile of leaves

            raked up by all the hands in a family

            all pulling in one direction.

            They come up from the streets and gutters

             on the butt ends, spit, and rat

             flotsam of our failed sailings,

             envoys of the future sent to warn us to turn back.

             They lie

             concealed beneath the kitchen table

             with its coffee intimacies

             and tears.