Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČerná a bílá
20. 05. 2005
10
0
3442
Autor
Siral
Dnes jsem ráno cestou zašlápl jedenadvacet mravenců
v obchodě koupil deset deka ještě nedávno živých zvířat
viděl jsem jak fena rodí štěně a za ním další
viděl jsem padat statný strom za vzrušeného řevu motorové pily
slyšel jsem dítě které vykřiklo Ta růže mami kvete! v temné uličce
slyšel jsem i nářek malého psa když ho dávil větší pes
cítil jsem teplo první lásky děvčete ztraceného sobě v davu
co dosud nepochopilo že v létě nemusí tak roztápět svou hruď
vzdáleně jsem ucítil i vůni kadidla a liliových květů ze zádušní mše
v kostele na návrší kde nechali omylem pootevřené dveře
ne ty lilie patřily ke svatbě na radnici pod kostelem
poslouchal jsem kosy jak zpívají o lásce a nerozumněl jsem jim ani slovo
(mám určité podezření že ani kosice nebyly o moc moudřejší)
na jazyku mne sevřela chuť tolik úrodného popele z ohniště na zahradě staré vdovy
A najednou byl večer
dni došel linkovaný papír a tak začal psát jak ho napadlo
kdesi ze sklepa cvakla past na myši a já si vzpomněl že jsem vždycky měl raději domečky
a pouštěl myši zpátky
(krysy se nikdy nechytily)
Jdu zpátky stejnou cestou ke svému domu (proč jen chci říct domečku?)
mravenců jsem zašlápl jen šest
přesto na mě křičeli
i to zvíře co jsem snědl k obědu křičelo z mého žaludku
Co děláš člověče
a já zatím šel a žil jen mimoděk
bez rozmyslu
Doufám že
ani jeden z těch mravenců
neměl vaši hlavu
A pokud ano
prosím poslužte si
zašlápněte si mě
třeba hned zítra ráno
Tak jak to všichni
rádi děláme
mimoděk
v obchodě koupil deset deka ještě nedávno živých zvířat
viděl jsem jak fena rodí štěně a za ním další
viděl jsem padat statný strom za vzrušeného řevu motorové pily
slyšel jsem dítě které vykřiklo Ta růže mami kvete! v temné uličce
slyšel jsem i nářek malého psa když ho dávil větší pes
cítil jsem teplo první lásky děvčete ztraceného sobě v davu
co dosud nepochopilo že v létě nemusí tak roztápět svou hruď
vzdáleně jsem ucítil i vůni kadidla a liliových květů ze zádušní mše
v kostele na návrší kde nechali omylem pootevřené dveře
ne ty lilie patřily ke svatbě na radnici pod kostelem
poslouchal jsem kosy jak zpívají o lásce a nerozumněl jsem jim ani slovo
(mám určité podezření že ani kosice nebyly o moc moudřejší)
na jazyku mne sevřela chuť tolik úrodného popele z ohniště na zahradě staré vdovy
A najednou byl večer
dni došel linkovaný papír a tak začal psát jak ho napadlo
kdesi ze sklepa cvakla past na myši a já si vzpomněl že jsem vždycky měl raději domečky
a pouštěl myši zpátky
(krysy se nikdy nechytily)
Jdu zpátky stejnou cestou ke svému domu (proč jen chci říct domečku?)
mravenců jsem zašlápl jen šest
přesto na mě křičeli
i to zvíře co jsem snědl k obědu křičelo z mého žaludku
Co děláš člověče
a já zatím šel a žil jen mimoděk
bez rozmyslu
Doufám že
ani jeden z těch mravenců
neměl vaši hlavu
A pokud ano
prosím poslužte si
zašlápněte si mě
třeba hned zítra ráno
Tak jak to všichni
rádi děláme
mimoděk
Obrazy mohou v automatickém textu plynout nějakou dobu více méně náhodně, ale i pak musejí být zahrnuty nějakým schématem, které je ospravedlní. Takové texty bývají povětšinou epičtější, aby tak mohly nést silné obrazy, nebo epické nebývají a potom zpravidla nesou obrazy spíš silově neutrální, fantastické, ale nekřičící divišovské paradoxy. Takové paradoxy potřebují oporu buď v epičnosti, nebo v jasném mohutném podtextu. Tady se mi zdá, jako bys byl ovlivněn nějakým výrazným autorem právě typu Diviše. Moje oči musely vidět atd... Báseň mi přijde od začátku samoúčelným cvičením na téma patetické prožité obrazy. Síle obrazů chybí masivní podtext nebo epická linie, kterou by mohly průběžně symbolizovat.
Asi jsem si - alespoň v náhledu dle tvých kriterií - nastavil příliš nízkou laťku. Budiž, i to mě napadlo, když jsem to po sobě četl. Děkuji za vyčerpávající komentář, zapracuju na tom.
kontraphunka
20. 05. 2005
me to taky potesilo...nevtiravy a zajimavy...jsem zvedava, co ti na to reknou mravenci z Pismaku :-)
tip
po nikom nešlapu....ze zásady....povedené...zajímavé...zvláštní...a líbí...tah to dám...tip
musíš bejt moc hodnej:)
a nevim proč mě u toho napadlo, že můj tříletej bratranec říká mšicím hořčice a má je moc rád *
rybka: Taky se bojím :) díky
Zuzulinka: Nerad ti to říkám, ale po mravencích šlapeme všichni, nedá se tomu vyhnout. Celý ten text je o životě a smrti. Děkuji za výčet přídavných jmen ;-)
overflow: Hodnej? To slovo neznám :))
To tvého tříletého bratrance moc nešlechtí, ale nebyli jsme o moc jiní, že... alespoň já ne. dík za tup
teď nevim, jestli neznáš můj oškliv(ej) pražsk(ej) tvar nebo jestli nejsi hodnýýý
overflow: Tvůj vošklivej pražskej tvar znám víc než dobře - ale hodnej bejt vážně neumim :)
tři_černí_mravenci
20. 05. 2005
:o) Díky, hmyzí pánové, uklidnili jste mě. Díky za pozitivní názor a tip. Dejte si tři mšice - na mě ;-)
asi ano....měla jsem na mysli..nedělám to vědomky....jo a přídavných jmen mám ještě hafo, kdyby byl zájem....:-)))
zvláštní dílko plné kontrastů života a smrti, zajímavě zpracované.... TIP