Jak se baví andělé

"Taková procházka po městě lidském..No, je to zkrátka kratochvíle nevídaná, pane kolego. A....nechtěl by jste se třebas i podívati na tu kuličku.. zrovinka tudle po námi?"

"Ale jistě. Rád - lidé jsou tak směšní...Ho ho ho.."

"Ho ho ho!!No tak si, drahý kolego kostůmek vybéřte.."

"Hmmmm...emmm..--Ano!! Já zhýralce si vyberu...toť krásný výplod plémě lidského---z jejich středu vybraného,,Ho Ho hohoho!!"

"Ho, ho...Zajisté...já jakožto esence pečlivá a přebíračná, beru si návlek lakomce, co zůstal sám..."

"Nu, kolego... vzhůru dolů, Ho ho ho!"

"Áno, póójďméé!!Ho,ho!!"

(...)

"Kolego drahý, teď vysvětlit vám pravidla hry musím."

"Tak směle."

"Začínáme zde na lavečce, kde JAKO strávili jsme Noc..."

"Ó, to jest tak vzrušující, pane kolego..!!"

"Prosím, pane...nepřerušujte mne.."

"Promňte.."

"Poté pokračovati budeme přímým směrem k budově před námi...Nemůžete jí vidět - až za álejí vystavěna jest..Uvidíte sám, jak rozkošné chvilky zažívati budeme.hoho..!"

"Už se těším!! Pojďme již!!"

"Ještě jedna věc, kolego. A sice důležité pro vyvolání nepříčetnosti lidské zapotřebí jest klidu, pohody a pomalého vykračování - jen mlčte a pomalu nakračujte s úsměvem..."

"Ale jistě pane, jako u nás doma, není liž pravda?"

"A to tak, že zcela, pane kolego..Nuže pojďme."

(...)

V prostřed áleje se plouží dva ožungři. Špinaví, smradlaví, hnusní. Táhnou se pomalu, flašky v kapsách.Brzy si jich všimne mladý muž v bleděmodré košili.

(Ták pane kolego, vidíte? První neduživec, co rozhodit zhýralce s lakomcem rozhodl se..Hlavně mlčte, použijte t.e.l.e.p.a.t.i.i. ....a bavte se, hohoho..)

"Héj smraďoši, kam táhnete?!!!"začne pokřikovat mladík.

(Teď znervózní..bude zvyšovati hlas..)

"Táák cóo? Fárat popelnice?HAHAHA!!! Nebo lámat hnusný starý děvky?!!.."

(Ale ty vulgarismy, kolego - o tom jste nemluvil!)

(Na zemi jest běžný úkaz, pane - zvyknouti si musíte..)

"Kůůrváá!!!! Slyšíte mně vy šmejdi?!! Co se tak tlemíš?!! Jsem ti k smíchu - rozsekám tě na maďeru, hajzle!! HÉÉÉJJJ!!!"

(Hohoho...)

(HoHo..)

Muž se s velkým úsilím ty dva ošumtělce snažil skopat, jenže pokaždé, když s rozběhem udeřil, dostal jakoby elektrickou ránu a několik vteřin se klepal na zemi.

To jej ještě víc rozlítilo, a tak začal propadat v šílenství, které vyvrcholilo rvaním vlasů, velmi agresivní konzumací hlíny a následevného upadnutí do bezvědomí..Za malý okamžik jej minul starší muž s miniaturním špiclem."Víte, že se tu nemá somrovat, lůzo! Táhněte, než na vás pošlu psa!!!"(Hooo, hooo,ho).Muž znervóznil a na krku, rukách a čele mu naběhla tučná žíla. Telepatická vlna špíny a opileckého rozumu, vycházející od dvou usmívajících se zevlů jej žhavila do bíla. "Co si to dovolujete, nuzáci?!!" poskakuje muž a v rozčílení vypustí psa, který ihned nabere směr domova a zmizí."Co?!!Stůjte!!!Čemu se pořád smějete?!!CO?!!IOUIOOOOACOOO??!!!" to už starší pán skáče kolem dokola, chytne si svou dávku elektrošoků a s rozhozenou polopleší na hlavě křepčí přes celou álej. Nakonec s elegantní piruetkou vyvalí se, třepajíce se do písku následkem srdečního záchvatu.

(Ho,ho,ho!! Netušil jsem, že tak zábavnou hru přichystal jste pro mne.Ho,ho)

(Ho, ho, ano je to něco úžasného - naprosto přirostla mi k srdci tato zem..)

V několika minutách přiběhla histericky mladá žena a začala řvát přes celou álej:

"Vy zatracení parchanti, co jste mu udělali???!!Hééj co chcete??!! Co po mně chcete?!!" křičela na malé usvěvavé postavičky ve vaťáku víc a víc..

( Na tuhle jsem zvědav, ho ho..)

"Chcete mně ojet?!!!!! TAK FAJN!!"mladá žena si velmi nepřirozenými pohyby počne rvát šaty z těla jeko divoženka, kvílejíce při tom.

( Ale kolego, na tyhle sprosťárny nejsem zvědav..)

(HOHOHO, Vždyť tak zábevné jest...hohoHo.)

Bezdomovci pokračují dál..

Mladá žena poskakuje kolem těch dvou a vydává kvílející histerické skřeky, připomínající velmi exotickou samyci v říji a přitom sebou škube v posledním smrtelném, epileptickém záchvatu. Pěnu od úst rozhazuje po drobných krůpějích po okoních lidech, kteří se rázem promění v divokou zvěř. Skákají po stromech, řvou:"Hu´´oóóiiujii!!!!Huuuuoioioííoouu!!!! Zabte jééééééé!!!! TY svině!! Nekřič!! Nekřič!!! Zblázním se!! Všechny vás zabiju"""!!!Oééíííáíííjkkkoiio!!!!"

Brzy se za dvojicí táhne masívní skupina uslintaných a žvatlajících divokých idiotů. Kvílení a skřeky nezastaví ani městská policie, neboť se velmi záhy přidá a s rozervanýmy šaty poskakuje po stromech a buší hlavou o zem.

(hóooooo, je to fantastické, pane kolego - jsou to opravdu úžasní herci,hohoh!!)

(ano, mijluji kraj zemský,hóóóó!)

(...)

Zhruba po čtrnácti minutách je álej pokrytá hromadami mrtvol a poslintanými částmi oděvů. Ohlodané kmeny stromů, zničená auta a motocykly, spousta malých mrtvých zvířat a rozkopaných psích výkalů.

Postavy se přiblížili ke konci áleje, kde stojí malá, nenápadná budova.

(Tak co pane kolego, líbilo?)

(Zítra musíme jíti znova, jen trochu odpočinku potřeboval bych..)

Z malé hospůdky se vysypala hrstka lidí, aby pomohla při zachraňování šílenců v áleji.

(Výtečně, kolego - ta hospoda prázdnou se jeví..Taky máte tak sucho v krku z toho řehtání?)

(Mám pane kolego, jedno snad můžem, né?)

(Ale jistě že.....Jen se podívejte na nás dva OPILCE..hooohoho!!)

(Hóóóóó hoo hoho!!)

Dva muži malých postav zmizeli v krčmě a slunce pomalu zapadalo v panorámatu třesoucích se hromádek šílenců..