Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezápisky psychopata aneb proč nepiju radegast
Výběr: rebecca13
12. 06. 2005
7
0
1836
Autor
to_místo_pod_hvězdami
dnes jsem si ořezal zbývající prsty na nohách... přijdou mi zbytečné. nic se s nimi nedá chytit... oční víčka se už zhojila. v parku jsem potkal zfetovaného zfetovance... blábolil cosi o svobodě, o lidské kráse, o policejním státě a nabízel mi stříkačku se žloutenkou... vzal jsem ji a píchnul mu ji do oka. jeho bělmo bylo žluté... pak červené. křičel tak strašně, že jsem musel na zbytek dne vlézt do popelnice a přemýšlet nad tím, jak mu to tam v parku na trávě slušelo... s ksichtem od krve a druhým okem šilhajícím na stříkačku. krása.
no v té popelnici jsem usnul a ráno mě probralo ticho... vylezl jsem ven a nikde nikdo. ulice byly úplně vymetené. šel jsem po chodníku a pořád jsem do něčeho narážel... pokaždé se ozvalo "idiote!" nebo "kreténe!", ale nikde nikdo nebyl. žádní lidé, žádná auta... jen nadávky odnikud. řekl jsem si... lidi už to tady asi nebaví, tak všichni vypadli někam ven do přírody a nechali tu nadávky a svou zlobu. no, když tu nikdo není, tak si skočím do samoobsluhy na dlabanec. vlezl jsem tam... regály svítily, mrazáky hučely ... stoupl jsem si k rohlíkům a žačal jsem se cpát. odnikud se ozval mužský hlas "tý vuole. chlape už to nebér!". pak jsem mezi chichotem a šumem z neurčitelných zdrojů rozeznal "ty magoréé!". něco mě chytlo a táhlo kdovíkam. z následného chaosu si nicmoc nepamatuji, páč se všude kolem najednou objevili ONI. lidi. bylo jich strašně moc. kopali do mě a plivali na mě... všichni mi nadávali. a přitom jsem jim nic nedělal, jen jsem ležel na zemi v záplavě flusu a sprostých slov. přistoupil ke mě muž se stříkačkou. řekl jsem si... další feťák... blábolil cosi o policii a svobodě... tak jsem mu vytrhl stříkačku z ruky a píchnul mu ji do oka. krása. křičel jak ten feťák v parku. lidi přitvrdili. nejaký chlapík, rudý vztekem, vytáhl lahváče a rozmáchnul se na mne. pak si pamatuji jen nápis Radegast, cinknutí a tmu.
no v té popelnici jsem usnul a ráno mě probralo ticho... vylezl jsem ven a nikde nikdo. ulice byly úplně vymetené. šel jsem po chodníku a pořád jsem do něčeho narážel... pokaždé se ozvalo "idiote!" nebo "kreténe!", ale nikde nikdo nebyl. žádní lidé, žádná auta... jen nadávky odnikud. řekl jsem si... lidi už to tady asi nebaví, tak všichni vypadli někam ven do přírody a nechali tu nadávky a svou zlobu. no, když tu nikdo není, tak si skočím do samoobsluhy na dlabanec. vlezl jsem tam... regály svítily, mrazáky hučely ... stoupl jsem si k rohlíkům a žačal jsem se cpát. odnikud se ozval mužský hlas "tý vuole. chlape už to nebér!". pak jsem mezi chichotem a šumem z neurčitelných zdrojů rozeznal "ty magoréé!". něco mě chytlo a táhlo kdovíkam. z následného chaosu si nicmoc nepamatuji, páč se všude kolem najednou objevili ONI. lidi. bylo jich strašně moc. kopali do mě a plivali na mě... všichni mi nadávali. a přitom jsem jim nic nedělal, jen jsem ležel na zemi v záplavě flusu a sprostých slov. přistoupil ke mě muž se stříkačkou. řekl jsem si... další feťák... blábolil cosi o policii a svobodě... tak jsem mu vytrhl stříkačku z ruky a píchnul mu ji do oka. krása. křičel jak ten feťák v parku. lidi přitvrdili. nejaký chlapík, rudý vztekem, vytáhl lahváče a rozmáchnul se na mne. pak si pamatuji jen nápis Radegast, cinknutí a tmu.
silný kafe...přiznávám se, že mě nikdy nenapdlo zapíchnout někomu do oka stříkačku, ale prosim...*
trochu sem se zasekla, torchu me mrazilo a trochu sem se usmivala je to suprovy ma to hezkej napad tip
ehhh...člověče bavíš mě...i když to je místy nechutný...tak to je nehorázně čtivý :) *
no, je to tvrdé, tvrdé...
bolo síce zaujímavé čítať pre mňa ten stred a tá časť sa mi páčila, dokonca ešte aj tie prsty na nohách, bolo to také vžívanie sa do pocitov a vyjadrenie nesúhlasu, ale pichanie do oka mi pripadalo pritvrdé, tu sa búrim zase ja. ;)