denní dávka pokleslé poezie
jsem nevinnej svět
a mám velký distanc mezi póly
jsem poušť i voda
kapkama písku
i dekadentní pyče jsou jenom lidé
za minotaurem
procházím skrz svou hlavu jak vzrcadlovém bludišti
a není to na petříně
tam bych se neztratil
Romantika panelákového bytu
Cynicky se pousmál a poškrabal se na řitním otvoru, vyholeném skvostu uprostřed opálených svalů, na kterém bylo vidět, že už má přeci jen něco za sebou.
„Začíná se ti dělat hemoroid. “
„To snad ne. “
Vdětském obličeji se postupně střídal pocit zoufalství se záchvěvy zmatené hysterie.
Já padám z patra zsekat pár buznám ptáky
zvečera sekám kosoua z rána kopu padlé hlavysvou nohoubosoupak projdu skrz pár hustých polonocípoprsí zřežu ženámtvé smyju kyprou polucívole. že zas ve spánku mi honíš péroto bych ti býval odpustilale když semeno mé je vypleněnomusím tě chlapčezadusit.
Jak se do hovna šlape, tak z bot ustřikuje
Cestou sledoval kapky vystřikující ze špiček jeho bot vsymetrii stempem chůze. Nechával dopadat nocí promrzlé kapky jednoho zprvních jarních dešťů na čerstvě ostříhanou hlavu.
Rukama před sebou rozhrnoval mlhu a pokračoval dál stromovou alejí. Protože mlha postupem času zhoustla, nezbylo než vyndat kapesní nůž a prokrajovat se krok za krokem.
kiss my moon
3 WEEKS LATER
SPAL JSEM S ČASEM
Nocturna Symphonies
viděl jsem vincenta
jak plave vlabi
knohám si přivazoval
pár mrtvých těl
O BOHU, KTERÝ PIL PŘÍLIŠ KÁVY
Starý neumětelský dědek vtelevizi postavené na stolku vobývacím pokoji rozmlouvá s hrnkem plným kávy, nejlepší a nejlevnější vregionu.
starý neumětelský dědek
„ Že prý starým, oprýskaným a neumětelským dědkem jsem se narodil. To abych si narovnal brýle na nose. “
Vten moment si ždíme šedivé vlasy do hrnku kávy, ještě jednou namočí konečky a promlouvá kdýmu zhorkého nápoje.
papír
zaklíněná
o vagíně
doutník a pětiletky
Po obloze se
rozléhalo Teplo
rozpalovalo asfalty
chaoticky rozválených
o trapnoszti tentokráte na prvou+1
roztrousit
nabrousit
klo
wat
nasládle černobíle
nožemvteřinu ukroji večeři z pátkuto na oplátku
až budeš viseta nohama houpatpod oprátkou
uříznu ti někde v půlcesvižným tahemobě dvěruce
kruhembývals kristema kolem pasu kroužil svatozářívýborný gymnasto. ruce nepotřebuješ
hemingwayova zátka, bohova sláma a trocha soli
loučení
vysmrkal se do kapesníku
a se zážehem
se odrazil
třikrát poslepu stejná tma
Padajícímu slepci
-na východ slunce
-v uších maz
__
nejlepší je tu být sám
hmyz -lidská poezie
hmyze –narodil jsem se
nejspíš pro jinou planetu
hmyze –když hýbeš
svým hubeným šestinožím
/zůstal ti a napospas/
/zůstal ti a napospas/
každý zná
malého chlapce z6. srpna 1945
i jak se neprocházel po světě
/kurtizána s bajonetem nestřílí soby/
prolog
chtěl jsem potkat
jen kurtizánu sbajonetem
co schovává pod sukněmi soby z podkamení
naposled jazz
trumpety troubí
vlasy vlají
zadrnkám do kláves
blouznivé tóny
jazz na pláži
na pláži
vpísku zapomenutý jazz
úderům příboje skládá poklonu
zkrácené noty trhají partitury
/inkubátorův dvoutlukot/
/inkubátorův dvoutlukot/
zlesklého trní
posledních pár výkřiků
zapělo oslavnou báseň
jazzmanova činohra
/jazzmanova činohra/
doznívá poslední elegie
slonům se saxem vbronxu
vhubených podchodech
monotónní haiku
/indiánka vhotelu/
stepují brouzdalištěm
ochucené lekníny jim laskají předkožky
stmívají se pro lov
ústní konečníci
zas noční schody
bez excesních nápadů
sedí vrámu
jak zas nepotřebuje plátno
dřevěný koník a bláznovi poznatky
/dřevěný koník/
hodina literatury
jak blázen
sdřevěnym koníkem
SVÍČKOVÁ bez KNOTU
klopýtáš
ne a neupadnout
směrem
jen tam ne
KDYŽ JÍ PROSINEC NEZDÁ
vpodzimnim deštíku
se vracim do prázdnýho bytu
alkohol i jiný omamný látky
svátek slaví stalone
močím do rohu skalnatého oblouku
vtichomořském bednění
močím do rohu
a
l bl
PRÁVĚ VYFUKUJOU VÝCHOD SLUNCE
PRÁVĚ
přičmoudlé ráno
sočima zaslepenýma
ještě přičmoudlejší nocí
o hranu obhroublého válce
pod jednou střechou
hledáme duhu
vbludných chodbách
soudíme
trní a pleš
vkapse minci (v druhé trní)
vlasy lesknou se pleší (záplaty vypadaly)
na trhu bleším (kdo překročí práh. )
necinká trochu (malinko brní)
rytmicky nalétaví sladci
vhradbách stonků
bronzové čmeláčí
dámy
při tanci rumba
zašlá pecka
za čůrkem víří
nedozrále višňová
chuť čokolády
příjemně hýří
ZaBráNBErUščÍmtykadlemZahRáVáSiSčaSem
beruščí balvan
velikostí zavanut
spolu slisty
prolétá kdesi
antiholínkovská
vbulvě oční
zakoulím
bělavě brejlema
šťouchnu do tebe holí
fanfára zadara
tryskají vodu lehké duhové barvy
vstratosférách ohnivých ledoborců
se ztrácejí vhlučném bezjaří
kloužou po vlnkách lubrikačních gelů
poslední slon
deště kapkové
pa jí na vy
da cí hla suchého listu
kde zvoní mokro
Zajektej Intimně Mou Aromatickou..
třes
mnou
to nevidíš.
že už mi není teplo.
nakupuji levný sex
zarytě karkulka zelený kámen líbázatímco vlk pod studní hlasitě zívána barvu nevidía pestrá karkulkas košemnerada závidía vadou zrakuchlubí seV Š R E Ulaciný sex jak nákupb e r upádemsvítí si do studnynení jak bývalovlku můj, bývals i záludný.
(ne)dočk(á) se
záře teplých duhových barev
se vpaletách přelévá
do kyblíků plných lepších zítřků
a súsměvem na tváři
antipovídka zcela nepoetická
antipovídka zcela nepoetická
Toulavě loudala se botka po lesní noze. kráčela skrze mokvavé náruče nesoucích se hlav, vzdáleným výkřikům nepřinášela její pozornost prachžádné uspokojení, tak se jen usmívaly, mizely vdáli a někdy se nějak vykřikly.
když do nohy se nazula, měla pocit, jako by ksobě odpradávna patřily
a spatřily odstíny šedi vté dálavé šedi splývaly vsebe. se vzpomínkou jakže se mývaly vnebeských potocích, kde jedna druhé dívaly po bocích
věštírna
Tak lehkým krokem
kráčím madoně naproti
bytosti sladným bokem
té, co mě zatratí
pryč s lakotou
utrácím své cityzběsile se stebou chci líbat.
terčem v cíl
lámavým krokem spěchám(levou napřed)ztěžka hluboce popadám dech. kam kráčím se sebou tedy. (už jen jedny schody)sytě vystřelím žlutavý praporek(to táhlý dlouhý hlen)jsem prokřehlý v kosti až na moreka začal nám nový den. kam tedy zamířit cílem.
hulákám na hlasitě vyjící
hluk hlasitě zavyl v divoké orgii výskajících trubek
výsk výsk výsk
výskám já
výsk výsk
chlebuzdar
strámčil jsem straníky
červeně
s vlajkou v poklopci
jsem kropil.
zběsile podzimní
stojím na polní cestěsleduji slunce západv modrorůžovolososové vestějeden nápad mě popad. vrhnu se po hlavě do obilného klasupak vytáhnu si z vlasudivokou myšlenku. slánka opepřená zlehka s nakyslou chutímé chutilahodit se nechá. ty podzimní náladya zběsilé nápadyse mnou hází po polní cestěv modrorůžovolososové vestě.
oblelová poleva
v prachu líně se válel malý koblížeka zuřivě z něho vytékala marmeládová. poleva. přišla obleva. a koblih.
Opuchůé rajče
na zahradě s jarním květemv rajčatovém sadě kvetemvšak už není květen. splaskli jsme my i rajčatový sadits october and I'm so sad. opuchají rajčata v skleníkovém rájiv supermarketuna tanečním parketuve slevě je mají.
plechový batoh kontra volná noha
červeným okem zkoumám noční sovupřeju jí zdar při dalším lovupokud mohunedám nohudo batohuna zádechplíseň na všech zdechv batohu i švechzabral plechproseje mě o noclehno prosimpechový batohna to jsem se zmohprosit mohu. o svou nohuv modrém pytli(kontaminovaný odpad)zapadna pitevnu.
MELOUNová ŠlápotA
po chodníku se líně válel meloun kutulu lulu lutak jsem na něj šlápnulmá bota šla přímo skrza meloun udělal jen VRZtak jsem se v díře od šlápotypočal šťourati hliněnou lžičkou(úplnou náhodou jsem jich několik měl po kapsách-kdybych náhodou našel na chodníku meloun)A PAKjsem si uvědomiljak moc jsem meloun znehodnotilhliník a melounnejdou dohromadycestou směrem od melounuzanechával jsem na chodníkunezajímavě červené šlápotysamozřejmé ježe s peckama.
neznám název...můžu ho vynechat?
běžíme nekonečnem
ve věčném spěchu
rozpouštíme žárem sníh
a tavíme slunce
inspirated by
inspirace pomalu mi schází
polykám sám sebe
a pak někdo vchází
do třetího vhodu nebe
jsi snad němá?
zapěj mi píseň na dobrou noc
chci spát a to moc
tak pěj dál
vždyť víš
minerálka repete
chvalozpěv na minerálku
chlupatý malý žralok
versus opeřený meč
smažený ušní lalok
jablko
hlásí se aroma uhnilých jablek
a na cestě se práší listy
které barevný vítr na své vlny navlek.
.
IRON
v předměstském kontejneruvkládám ti do ústzbytky jídla místo polibkůpřes naší lásku. žádný půstmilovat se můžem přeci v jiné roční doběaž přejde mrázvěnuji tě soběkdyž nesrazím ti vazpod ironovým nátlakemo tebe se rozdělíms německým pasákemv křiklavě modré alejiv promilové agoniistříká ředěná kreva sladkou pneumoniis crohnovou chorobou střevjsi pro mě víc než nica na lavičcev parkuposledníslovoIRON.
podzim
mezi smetanově smetanovými kadeřemiu kořínků plavých vlasůzvlhlými peřejemirostl párek obilných klasůje podzim a není se čemu divitvždť všise musí něčím živit.
noční sova
slunko vyšlo za šedou oblohoua zase zašlo za šedou oblohoubyl tak trochu šedý denšedí lidé v záplavě barevných kontejnerůa rojů banánových mušekse stříleli za letuzpívali medovým hláskem sladká slovaa za glukózového náletuzapěla i noční sovaJDĚTE SPÁT SRÁČI.
potkan
v pěší zóněkráčel potkan
pravou přední
si přišlápnul ocasa levou zadní napředspadnul přímo do kanálu
Hladká brada
Hladká brada
Cítím svou hladkou bradu
po níž si přejíždím dlaní
když cítím jakousi zradu
ehm.....
červená bývá červenější nežli žlutá
a ta druhá
je žlutá o kus víc
jinak nic
hůl
procházím mezi dvěma stromy
a vím že jeden je vpravo a druhý vlevo
jak dva domy
hledím si svého
embolus
při setkání s panem embolem
plicním.
jsem byl nucen umřít
Sto let za dvě minuty
Sto let za dvě minuty
Ve chvíli, kdy seděl za mohutným dřevěným stolem a koukal skrz obláčky modravého cigaretového kouře na ručičky archaického budíku, uvědomil si, že měl být již tři minuty mrtvý.
opravdu byli tři minuty po půlnoci dne, kdy slavil své sté narozeniny. Vhlavě se mu jakoby samo od sebe promítlo to jedno století které už měl za sebou. Zjistil, že toho zažil jako jen málo lidí a rozhodně jako nikdo, koho znal.
kurník
hej ty děvo. pojeď ke mě blíž mám takové malé lízátko a tys pěkné kuřátko pověděl kohout kvočně na vejcích opoměl však skutečnost že ta vejce jsou jeho a zakokrhal zběsile jak kohout kterému někdo přisedl koule.
burčák
foneticky souzním
a biju kolemjdoucí do očí
v barvách bláznivých blouzním
a mozek mi poskočí
gibbonův potravní řetězec
gibbonův potravní řetězec
slyším pleskot gibbonových nožiček
jak zlehka dopadají na podlahu
cítím lehký vánek
chvalozpěv na minerálku
chvalozpěv na minerálku
chlupatý malý žralok
versus opeřený meč
smažený ušní lalok
plavu v hluboké tůni
plavu vhluboké tůni
a topím se vtyrkysové vodě
cítím jen vůni
tvé vzdálené lodě
asociační
dvě očimezi nosema dvě dírkyv uších přecia jdu lesemvřesem a vavřínyz rozhlednykreslím si petřinyhliněnou puškoustřílímkolemjdoucí dětikteré mi běhají ve výhledua kýchám tulipánový květa točí se světkolem své osy.
globalizace psychopysků
globalizace psychopysků
Píčovin mám plnou hlavu
že ze mě teče kouř proudem
tak trochu vtom plavu
Kniha
Kniha
KAranténa padla
MAnželka byla spokojená
ŠUkal jsem jí každý den vroce
relax
relax
čtu sám sebe mezi řádky
mezi odpadky a na dně skládky
vhromadě trosek
o hluchoněmých
O hluchoněmých
dva mladí študáci sedě vrozlehlé dřevěné skříni s yointem vruce přetahují se o zářivě zelený kus látky
1:to je můj kus látky na památku zesnulého Oty
2:nikoli Ota byl můj
bezpředmětně
ve středu chodníku
na kraji lesa
tam kde lesní cesta klesá
rozlil se beton zrohlíku
die for everything
my body is very light
I’m still here
see some kind of fight
I’m still here
Hladká brada
Cítím svou hladkou bradu
po níž si přejíždím dlaní
když cítím jakousi zradu
jež mi hladkou tvář haní
medicínská
smým zdravím jde to zkopce
nepůjdu do kopce
pásti ovce
ležet na pohovce
o fotografii
nahota je umělecký projev
člověk umělecké dílo
hýždě jako objev
za snímek to stálo
pár let před mým životem
svým potem pokřtil
jsem pracovní smlouvu
tvrdě dřít za jasného
žáru slunce
Pomstychtivá
Za jasného svitu nočních hvězd
na pokraji svahu
všech možných cest
za námahu a snahu
poslední kapka
vypadá jak zakrslá žirafa
zlego kostek
jak živoucí atrapa
ve kterou se roztek
relax
čtu sám sebe mezi řádky
mezi odpadky a na dně skládky
vhromadě trosek
rozprášen válí se můj mozek
revoluční
červená, na větev krátká
supnutou revoluční tváří
válí se Mariany čapka
jejíž úděl bahno maří
sobě
vnímám lehké paprsky slunce
hladí mě po pokožce
zlehka
nemají konce
pomstychtivá
Za jasného svitu nočních hvězd
na pokraji svahu
všech možných cest
za námahu a snahu
hladká brada
Cítím svou hladkou bradu
po níž si přejíždím dlaní
když cítím jakousi zradu
jež mi hladkou tvář haní
pár let před mým životem
pár let před mým životem
svým potem pokřtil
jsem pracovní smlouvu
tvrdě dřít za jasného
snění
Nemohu spát
sny už mi
nejsou víc souzeny
Proto mám postel rád
štěstí na míru
Kreslím si radost
na proužek papíru
učiním zadost
štěstí své na míru
Kšaft tak trochu hmyzí
malý brouček
kyne vkřoví
snad ho bříško
trochu bolí
oxygen fresh
Má botaska zemřela žalem
po čerstvém vzduchu
a nějaké z norem
jež by jí zbavila strašného puchu.
štěstí na mítu
Kreslím si radost
na proužek papíru
učiním zadost
štěstí své na míru
Město
zalitý v asfaltu
jak sloup
tyčí se můj obrys
jen mým očím dopřán byl pohyb
Pud
Ukryto v nemilé noci
uvnitř hrudi
tam, kde své srdce nosí
ho nemile studí
cesta do nebe
Já jdouc domůnecestou cestoupomalou chůzínejistou, vratkouzkacujecestukdejakou zkratkoulesem i mechemnesusám sebejen hledímnačerné nebeměsícdnessabotujesvůj jasnýsvitstejnějako hvězdyzakryty mračnouoblohoukoukaje na nebejak černá zář zatemnila lidem myslberouce lidem života smyslpadám teď prázdnotouna tvrdou zemprávě teďv příkopujsemjen pořádně koukej pod nohy
pravou levou
ještě než budeš míttělostarého mátohys berlí
Pro lidi
Je tmaza chvíli přejdebudujen takpozorovatpomalý východ sluncevysvitne pomalounkupohladí nás po tvářiten sinalý jas nového ránabudu obdivovatcestou tamkdelidé trpílidése uzdravujílidéumírajílidé.
klon
na hranolu sedě vstojeusmívá se kolibříkcení zubyblýskavéiluze to byla vábnáklonovalavědátorkamladá, ladná.
Hulo se brčí
Hulo se brčíkdosi s mírou bečíbé bé bé bébečí kráva na loucekde beraní polucev křovinách se krčí.
klečící větev
na stromku klečela větevměla listí dokořána letokruhy vystavovala sluníčku k opálenípřál bych si jednu takovou mít domamyla by za mě nádobíprala žehlilauklízelavařilaatakyby mě ani malinko neobtěžovalamiirdas.
kouřová
Mou tvář zlehka pošimrává cigaretový dým značky start. a chce se mi kašlat hép číky číky jsou to špatné zvyky kouřím ráno kouřím večer to mě startko zase poser.
chlapec
Na podlaze kdesi v koutěmalý chlapec popěvujechtěl kdysi vidět všechny poutěna podlaze kdesi v koutěmalý chlapec popěvujesvírá pěstichtěl jen tak ležet v klestía tak hrubě svírá pěsti.
Spím
Malé okno ve větříku zlehka vlajepo bříšku ho šimrá jemný vánekdoušek slunkaautor majeužije svůj mladý spánek.
je tma
Tak, jak v tuhle "denní" dobu bývá zvykem, není světlo. To ovšem neznamená, že nesvítí slunéčko, nýbrž to, ze svítí na druhou polokouli. Kdo todleto neví je moula a nezaslouží si ani plácačku na mouchy ani kastrol na housenky. Řekl a nemýnil bych achych chi chi chi.
traktorista
traktorista zvolna chystá
revoluci hnojovou
pohnojí i . ou.
praštil jsem se do prstu
společně v hnojově
jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedemjedem jedem jedem jedem jedem jedem jedéééémn za jednotu
jedéééémn za jednotu jednotně
nikoli individualisticky
společná dělba práce
nebáseň
byla jednou jedna báseň
vzbudila ve mě převelikou bázeň
tak jsem si dal přeteplalou lázeň
a tam jsem se upek
sýr
nasypal jsem si do nootebooku sýr. a chtel jsem ho tedy ujíst. ale byl jakýsi křupavý a nevešel se mi do pusy tak sem ho vyplifi s kousky klávesnice.
za pět
matka prej maturovala za pět. kdyz sem se zeptal z ceho, dostal sem pohlavek.
toaletní párty paráda
Pro případnou potřebu mám na záchodě dostatek toaletního papíru. Proč se mu jen říká toaletní mi při utírání prachu nikdy nebylo jasné. Proč mi jen do koupelny dali tu porcelánovou mísu zpola plnou vody, když koupat se mohu i v nočníku.
polyp
Přisál se mi zespoda na lips jeden polyp dal jsem mu pusu a on si odpliv takového hnusu že prý nemám kouska vkusu tak sem mu dal eště pusu a on odpad.
kam???
Ejekuluje mé krásné spermanetuším kamobklopuje ho modrá karmanastříkám ho tamA kam.
botka
Šla za prvou druhá botkatam, kde v žilách zvolna proudíjakási omamná látkatakže botka bloudí.
bydlo
Otevřel jsem dokořán prohnilé dveřena prahu krajního zoufalstvízahlédl v pokoji rozrostlé keřev pokoji pobývá překrásné prostranstvíto dům byl zbořen.
přesnídávka
Tam, kdesi hluboko ve skaláchna bobku klečí červený drak. Já, v tu chvíli jak na jehláchsleduji upnutý dračí zrak. Chlemst.
má svůdná
Ty slečno znočních snů
Sejdeme se
Už jen za několik dnů
Sejdeme se
vynález
chtěl bych vynálzce který by vyrobil továrnu na vynálezce, aby je pak mohl prodávat za dvě padesát v Kauflandu a já bych ho pak donutil, aby mi vynalezl vynálezce který by vyrobil továrnu na vynálezce, abych je pak mohl prodávat za dvě koruny v Tescu. abych pak byl levnější a ten první vynálezce by pak zkrachoval. to bych pak měl monopol na vynálezce, dokud bych nezkrachoval.
večerní úsvit vyhaslé duše
Když pes sere pod pavlačí,
Dědek v babce
penis smáčí.
Důchod, to je prima věc.
Virtuální popelnice a (P)plena in very short story
Jednoho krásného nedělního odpoledne, bylo to 25. října roku 2097, stály dvě lesbicky založené dámy na pozůstatku jakéhosi virtuálního stromu v jakémsi virtuálním lesoparku. Jmenovali se Lena a Plena. Lena byla krásná snědá modrovláska s úžasným nafialovělým leskem v očích.
Dialog o mramoru
Bejvalo mu kdysi dobře. Když si celej ten svůj živůtek rozebral, zjistil, že i teď by mu mělo bejt sakra dobře. Jedna jediná věc, kterou fakt nevěděl, a to byl hodně sečtělej člověk, byla ta , že nemoh přijít na to, proč mu teda dobře není.
Nějakou dobu o tom dost přemýšlel.
Smolná středa
Byla středa. "Tak stupidní den, ale musím ho snášet každý týden. "Byla petrova první slova, hned po slovech. "Miluji tě.