Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak přemýšlí lesbička???
15. 06. 2005
2
7
6040
Autor
Nicoll
Dokážeme milovat sami sebe? Lidi neberte to jako urážku... vše jen s humorem.. :)
Odešla.
Ani se nerozloučila a jednoduše utekla.
Milovala jsem ji.
Milovala a to celým srdcem.
Byly jsme spolu tak dlouho,
utekla mi, pořád tomu nemůžu věřit...
- Potkaly jsme se před sedmi lety. Říkali, že je stejná, podobná. Nevěřila jsem jim, ale pak jsem ji potkala. Bylo to, jakoby jste koukali do zrcadla, vyrazila mi dech, ale totálně.. Potkávaly jsme se, mluvily spolu ale jen nezávazně. Zapoměla jsem na ni, ale po letech se ukázala. Chtěla jsem ji.. Milovaly jsme stejné kluky a začínaly milovat i sami sebe.. Vodily se za ruce, líbaly, hladily... Netušila jsem, co z toho může být. Ale chtěla jsem ji víc a víc.
- Časem vše polevilo a byly jsme spolu. Měly jsme domluvu, kluci nám nebudou překážet.. Spaly jsme s nima, spolu, všichni dohromady, ale pořád jsme se vzájemě milovaly, toužily po sobě. Matka šílela, vyhodila mě a od mých 18 jsme bydlely spolu. Klapalo nám to a to krásně, všechno bylo bez problémů.....
ALE ONA HO POTKALA...
Líbil se jí hned na první pohled, svěřila se mi , že ho chce.
Chtěla jsem ho taky, s ní..
Měly jsme ho obě, spolu, najednou...
Ale scházel se se mnou i s ní..
Nemohl si vybrat, byly jsme si tak podobné..
Brala jsem ho jako zábavu, ale ona ho milovala.
Chtěla jsem i jeho, ale on nás obě.
- Vybral si mě... Netušila jsem, že za ní taky chodil, nevěděla jsem to.. Říkaly jsme si vše, ale on nás začal oddělovat. Líbil se mi čím dál tím víc. Na ni jsem taky myslela, ale on byl chlap, dával mi něco, co ona nedokázala.
- Otěhotněla jsem, požádal mě o ruku. Svěřila jsem se jí, nemohla to pochopit... ani nechtěla... Svatba byla nádherná, ale nedokázali jsme žít ve třech. Přijdu domů a ona nikde. Vzkaz v mé ruce je navoněný a vlhký od pláče se slovy stále tě miluju a vždy budu...pa...
Nechci bejt bez ní...
sama..
7 názorů
jé, děkuju.. když to teď čtu po takový době, tak vidim, že sem si s tím mohla ještě pohrát, ale takle usekaný se mi to taky líbí...
Jo tak to mám taky radost že jsem to pochopila. Líbí se mi ta myšlenka ;-)) - také mě něco takového napadá...
no tak to mam radost, protože ty jediná si to pochopila přesně tak jak to bylo myšleno...
Ať žije schizofrenie....
Zajímavý to je, ale nějak by to možná stálo za to rozvinout. Chvíli jsem si taky myslela že ty jsi ona..
Dobře se to čte....plyne....
Ze začátku sem měla pocit, jak kdyby to někdo řikal v televizi, nebyl na obrazovce, jen ten hlas....jak v těch fajn dokumentech....
....no moc hezké je to....
Dobře se to čte....plyne....
Ze začátku sem měla pocit, jak kdyby to někdo řikal v televizi, nebyl na obrazovce, jen ten hlas....jak v těch fajn dokumentech....
....no moc hezké je to....
Který zdravý kluk by nezáviděl tomu v povídce a nechtěl by být na jeho místě...
ale o tom to není, viď?
Jenže má něco, co potřebují obě dvě, poněvadž to nemá ani jedna z nich :)
Citově si troufám říci, že rozumím a chápu, byť nemohu říci, do jaké hloubky. Na to je dílo příliš krátké. Ale jednou se to stát muselo... s tím se musíš smířit.
Je to jako s přátelstvím. Láska ho rozbije napadrť. Povětšinou...
Přál bych jí, aby též našla jiného, kterého by milovala, nebo alespoň měla ráda. Pak by se možná (snad) vrátila... jako něco víc(?) než láska, ale jiného než čistá přítelkyně.
Já lesbička taky nejsem....ale...víte co.
Tohle by bylo fajn delší.Začetla jsem se a to se mi u povídek moc často nestává.
Chválim vela.
děkuju... myslim si, že tohle je reálný fakt vždycky... a o tom to je, ne? :)