Co by bylo?
Zavíráš do dnaokolní světa horkou rukoukreslíš mi do týlaobrázky zakázané(chutnají líp než ovoce)Tma je tvůj přítela ty můjRáno se lehkozapomínána doteky(pořád je cítím)A někdy se ptámco by bylo. kdyby ses tímpolibkemprobudil.
Hřeješ
Do kapsyschovámedvě zkřehlé dlaně(etudupro desetprstů lze hrát)Do kapsynevidínemysli na ně(svědci jsme ty a já nesmíš se bát)Do kapsytvoje dlaňna druhé straně(z etudysólo jenechci se ptát).
Rozespalí
A já. Zavrtám se do měkkých pohledů z nejtišejších slov. A ty. Zeleným čajem pro hezčí ráno provoníš můj nový den.
"Vždyť holky jako ty pláčou jen potmě..."
Schovám tědo prvních kaštanůz barevných jisker štěstí(už dlouho je nosím v kapse)a když steskvleze mi do nosuzaklapnu vrátka vzpomínek(a rychle najdu kapesník).
a přeci je ticho
Z lučního kvítí
sliby navěčné
(to pro nás slunce nesvítí)
jen paprskem šimrá
ruce od podzimu
Šály mraků zahřívaly úplněk
vítr jim cuchal šedé střapce
a trhal je hvězdám k snídani
Istromy klonily se čím dál níž
půlnoční svačinka
otvírám si tě
Kávenko se zubatým okrajem
a tahem do stran
určuji dráhu rozevírání.
z vlaku II.
jen pár stromů
podél cest
vysázených
na počest
a řasy krájí mlžnou tmu
a řasy krájí mlžnou tmu
mráz jehličky zabodává
do prstů
ještě se trsy trávy snaží přežít
jen u jedněch vrat se neohlížím
měsíc se párkrát přejedl žlutí
a dospěly už macešky
tak časně z rána
do květů mrazem jitřených
a bála se být večer sama
a chtělo by se křičet v tichu
tulit se k zemi
dýchat prach
skákat s vínem do kaluží
v krajině mlhou slíbané
vkrajině mlhou slíbané
dvě ruce pokorně hřály
a dva smutky touhou svírané
polibkem pookřály
světluška
Schovám si do dlaní
světýlko od tebe
vím že mě ochrání
na cestědo nebe
pastelkami do kůže
Potichu v koutě střepy sbírám
a drtím je dlaněmi
pastelkami ryju si do kůže
zvracím celej tenhle kolotoč
hrníček zoufalství
Chci se utopit
v pohankovým čaji
s šípkem
barvícím se do ruda
pro okamžik třeba krátký
pro chvíle kdy bylo blaze
pro okamžik třeba krátký
pro souznění na podlaze
cesta tam (a zase zpátky)
Vítr
Skrz zhasnutá světla vidí
tyrany
oběti
Kde Lásku v tmavém koutě bijí
Z vlaku
Myšlenky smutně letí slovy
Ač nechciDo těch míst
Kde mezi keři šípkovými
Bůh mne bez pocitu viny