Písmák o vzniku světa a tak vůbec
Tvůj hlas, dotek, vůně
- teď svět je v mém lůně
půlka moje, půlka z tebe
- jih hřeje a sever zebe.
vozíček
táhnu svůj vozíček plný těch krámů
večerní smutek a zima je kránu
strniska zmrzlá, letící igelit
všechno je tak, jak je, ne jak by mělo být.
Samota
Ta propast bezedná,
keř růží orvaný
a břitva zarezlá
krvácí do vany.
Ponorky jsou pro holky
Jedu jedu ponorkou, vodou mokrou a horkou. Od hladiny stříká pěna na palubě velí žena. Talířková flotila, nad mastnostou přesila. A když špína nechce pryč, drátěnka - a nebo rýč.
neumím
neumím brečet, vztekat se, láttak to se asimusímjen smát.
se sebou, se tebou, prsty mě nezebou
s tebou - blažeností sama bez sebebez tebe. no, to prostě - bez tebe.
houbětín
Autobus veze mě tam, kde nikdo nečekáNa přechodu pro chodce zajeli člověkaOdbočka k tobě v nedohlednusílu mám, ještě se zvednua půjdu pěškydomůspátstejně tě mám rád(a).
rozostřená
lampy - mozaika koleček ve tmě
ticho
svět se prý točí
semafor na křižovatce přeblikl
celibát
ouha, ouha, ouha
plane naše touha
Akdyž máš ten celibát,
líbat, nebo nelíbat.
koláč
když se ti povede
ukrojit
ten koláč, co jsem s láskou
spálila
když nemůžu spát
pod hrobem, nad hrobem
nikdo nesmí stát
nebo nebudu hrát.
už jdu.
Očista
Vana je jako rakevDenně smýváme špínu, která se na nás nalepilaDenně smýváme své vinyAbychom mohli večer usnout a probudit se do jiného životaAbychom mohli večer umřít a probudit se do jiného dneKde budeme matně tušit, že se k večeru můžeme zaseUMÝT
Proč jenom na mne v bojleru nikdy nezbude teplá.
kuchňská
nejsem ta raněná
co bojuje se světem
v prachu se válí
oděrky na rukou
svolná
po tobě očima s chutí se pasu
poznám tě po chuti, vůni i hlasu
jako vždy dávám ti celé své tělo
jako vždy hladíš mě všude, kde chceš
oka...mžik (augen...blick)
Ještě je teplo
(pod)večer padá
hra nebe
barvy všeho
žroutik
hodně jim a hodně spim
málokdy se probudim
a když už se probudim
okamžitě něco snim
Modalitäten (Grammatische Poesie)
WirDürfen. Können. Mögen. Müssen.
Lapidar
Ich liebe deine HändeDas Gedicht kommt zu EndeZum traurigen Ende:Wir sind immer Fremde
Fahrschule
Wir fahren schnell - warum Sitzgurt schliessen. Heute können wir wieder küssenTritt Gaspedal - keine ScheuDiese Mühle 's nicht mehr neu
Es ist wirklich zügige Fahrtund wir fahren besonders hart
Sauer ist Polizeis Gesichtdiese Knolle stört uns nicht
Weiss wir werden niemals scheidenweil wir werden früh erleiden
Hej Mácho!
Hej Mácho, romantiku. Básníku rozervaný. Stojíš na soklu, socho, a čumíš do stranyTen pohled na Prahu těuž asi moc nebersnad tě má písnička aspoň trochu probere
Hej hej hej. Nepoddávej se svýmu bolu.
sněží
venku je tma
a strašně chumelí
a ty jsi na horách
a já jsem v prdeli
sníh II.
sníh - ten je vidět jenom
pod lampama
a vichřice řádí někde
mezi náma
trudomyslnost
trudomyslnost je nemoc zákeřná a těžká
prý jí trpí v průměru každá druhá Češka
dneska jsem ji chytla a srdce mi trhá
proč jen v tom průměru musím být ta druhá.
VÁNOCE
V obchodě už rozvěsili vánoční výzdobuvšak na mých stromech stále šustí listí
Jsem jediný špinavý bod vesmíruzatímco se ostatní blyští optimisticky čistí
Jsou krásní, úspěšní a šťastní dle jednotného metruPřece se nenechají ušpinitod dívky ve vytahanym svetru
SEMAFOR
Na semaforu svítí zelenáA já stejně nemám kam jítDoma. doma je doma bez domaDoma. doma je studený byt
Lidé mne míjejíSpěchají spatřit své rodiny
Semafor tiká
Pod ním se rozsvítily hodiny