Po schodech z křišťálu

Ja když někam stoupám tak mám strach abych se nezřítil. Už se mi to párkrát stalo a skončil jsem v šaškecu (Psychiatrické léčebně). Ale ty jsi mi dodala trochu odvahy hledat v podvědomí křehkou krásu světa. Tak dík

přijde mi to takový vyumělkovaný..

- a nacházím jen studené ruce a srdce ze skla... Ten závěr mě moc oslovil. TIP

- a nacházím jen studené ruce a srdce ze skla... to bolí... krásně napsané.... TIP

- a nacházím jen studené ruce a srdce ze skla... tip

pekny..

John_Ceder, Hrbol - no jo hosi, snad príste.. DRAHT, vesuvanka, Sarrah - dekujiiii, vy jste moje slunícka

rybko, tobe taky...moc

..jo, no jasně..... to je tím křišťálem..

...to je život...t*

i tak to někdy chodí, líbí, tip*

přespříliš křehká a vyleštěná taková do oblak.... takže spíš momentka co se týče konce..... vlastně sem ho docela nepochopila.... vytvoříš si schody z křišťálu, což je jen lepší sklo a pak, když to samé najdeš na vrcholu, tak to zní jako by to bylo špatně..... sklo přece neni studené a i kdyby bylo tak proč ruce jo a schody ne?? to je jen otázka že mi to neni jasný

Musim rici, ze moc hezke a a nacházím jen studené ruce a srdce ze skla... se me moc dotyka...presne to co ja ted citim TIP ******** :o)

jak jsem uz napsala moc hezky se ctes!!

*