Tvoje květiny

 

 

stříhat poslední nitě

na šatech do deště

berete mi nůžky

prý ostré

jako by v rámu nebylo sklo

 

přinesl jsem ti zahradní

nechala jsi je ve skleníku

 

otevíral jste dveře

světlo jimi nebylo

jen vaše květina ve výstřihu

ale modlám lámu nohy

                        až na konci ulice

                                   jsem bez šatů 

nepros, říkal jste

 

nechoď

já nerad

 

neuměle tesám vám do tváří

trochu víc že smím

                        ty střepy kolem

mají oblé hrany

skleníkové květinky

                                na šatech

 

slečno, děkuji Vám

 

na Petříně už nesněží

co kdybychom si tykali