Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDialog
Výběr: Petr_Pan
10. 07. 2005
9
0
1943
Autor
Meggie
Máš mokré dlaně
Pršelo, když jsem ti hledal
prsten v trávě
Studený úsměv
Zmrzal mi na rtech,
když jsem prosil slunce o tvůj stín
Zvolný tep
Tuhne mi v žilách,
když Tě ztrácím po kapsách
Z tvých očí jde strach
Ten o Tebe!
A tón Tvého hlasu - nezdá se mi
Přicházím o něj
ve výmolech cest
Mám Ti věřit?
Vírou nejsem já,
to jen Tvá pošetilost
A Tvá láska?
Mlčím, mlčím proboha
Zemřela?
MLČ... MÁ UBOHÁ!
to zní až shakespeareovsky - celkem mě to strhlo
TIP + V ( oceňuju, že je to něco jinýho tady )
mě to neoslovuje, snad kvůli tomu, že se to ku konci obrácí směrem ke klišéovité nešťastné lásce - začátek sliboval víc