Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsou věci

14. 07. 2005

2510

Autor

Eg_Ar_11

Jsou místa,

kde místo už dávno není.

Jsou rána

bez raního kuropění.

Jsou řeky

bez tekoucí vody.

Jsou patra,

kam nevedou schody.

Jsou lidé,

co potratili své lidství.

Jsou děti,

co neprožily dětství.

Jsou plody,

které nevzešly ze země.

Jsou lůna,

která nepoznala sémě.

Jsou místa,

kam lidé nevkročili.

Jsou hnízda,

co muži vyplenili.

Jsou lesy,

v nichž není žádný strom.

Jsou blesky,

jež neprovází hrom.

Jsou cesty,

jež vedou do nikam.

Jsou přátelé,

s nimiž si netykám.

Jsou krásy,

o kterých nikdo neví.

Jsou ceny,

ze kterých život sleví.

Jsou sady,

kde ovoce již nechce zrát.

Jsou louky,

kde nikdo už se nechce milovat.

Je zástup křížů vřad

a každý zná kde stát.

Eg_Ar_11

10. 10. 2005

Dát tip

neva, že neucelené ale jen slátané a mířené .... i ze střípků se dá poskládat (někdy) slušná mozaika – a tak tvořím neuceleně

nevím, jestli ta otázka je na mě, ale předpokládám, že bys jinak avi neposílala nádherné mi to nepřijde, až mám pocit, že jde jen o nějaký zástup substantiv, který je pojat oxymorónsky - u takových básní mám problém s přijetím např."Jsou hnízda, co muži vyplenili..." je samo o sobě dost výpravné, ale jako celek to neberu pokud konflikt, pak slov - tolik střetů, třesků a přesto nemám možnost něco ucelenějšího