Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOheň
Výběr: jenyk
01. 08. 2005
16
0
2222
Autor
Siral
nočním chladem popraskaly okovy v mé hlavě tak mě omluvte, musím ke kováři
Hoří tu staromilství
pod schody
Ne naše
Jsou oči stvořené jen pro temnotu
neboť den by neunesl jejich hlad
Hoří tu někde tvoje jméno
a jsem tak unaven že
verš neudržím od těla
Hoří tu zlatá jablka tvých vlasů
tech popadaných
Planou dálkou
Zase jdem spát
každý sám
Chemical_Smile
24. 10. 2005
už zase jen ááchich - já ti ani nedovedu napsat proč - prostě mi to tak nějak strašně hezky zabzučí v hlavě a v srdci a v duši a tak všude, když ty tvoje verše čtu - a je mi s nimi fajn, s těmihle nevyjímaje. Jsou jakoby pozvánka do světa, který důvěrně znám, ale na který se najednou dovedu přes tvá slova (a asi i oči) podívat úplně jinak. Dík. A pochopitelně tip.
Hoří tu někde tvoje jméno
a jsem tak unaven že
verš neudržím od těla
toto velmi*
kvietok777
01. 08. 2005PrincZAmélie
01. 08. 2005
hmmm... připojím se ke kvietok777...a k tomu přidám za vystižení pochvalu a jedno s dovolením (s odpuštěním) pohlazení, takové to "bude líp"...já věřím