Není žena, není pláč

Potkal jsem chlápka, na ulici stál,
v rukou kytaru a já mu říkam hraj;
zahraj mi tu moji nejmilejší,
tu moji
no woman, no cry

Podíval se na mě v tmavých brýlích,
na chodník si sedl - na samotný kraj
Pak struny zlehounka rozčesal
a hrál tu moji
no woman, no cry

Já zavřel oči při té kráse,
on zase čekal co mu lidi daj;
ach nepřestávej, říkám, ještě,
tu moji
no woman, no cry

A jak tak zpíval tuhle melodii,
já rychle spěchal na tramvaj;
stejně mi ale v uších zůstane
ta moje
no woman, no cry...