Akt vrahů

To jsem nevěděl, že se z tebe vyklube sociální darwinista! Právě jsem shlédl film Pád Třetí říše a Hitler tam povídá cosi o tom, že slabí (tvoje slepé varianty evolučního vývoje?) musí být brutálně a bez soucitu vyhlazeni. Tím vlastně evoluci pomáháme, že? Jenom dodám, že právě existence lidského vědomí (psychiky) je z evolučního hlediska obrovským problémem, z vývojové teorie ho není možné vysvětlit. Ono se totiž jaksi nemělo z čeho vyvinout, když tu předtím žádné nebylo. Takže si klidně jeď to svoje, ale pozor na důsledky!

hmm...ty dvě části s jehlou se nám moc líbily...jinak netvrdíme, že je to špatný, ale dost těžké ke čtení a trochu se v tom ztrácíme...

líbí hodně celkově, obzvlášť některé obraty,ale někde bych zrušil některé spojky..........T a V

Ztrácíte? To jsem rád. Smyslem bylo zamlžit skutečnost, kdo je kdo, protože je jen jeden. A všechno mě k tomu vede, cokoli začnu, motám se v kruhu stejně jako můj Vrah, cokoli píšu tím načichne. Díky za komentář, mravenci.

Mně líbí...jak tiskne tu svatozář - to je hmmm..a další...nějakým zvláštním způsobem se mě dotýká.

Hm, to je zajímavý názor, že všichni jsou jeden… To naposledy platilo v rajské zahradě, kde byl skutečně jeden člověk (Adam). Myslím, že trochu podceňuješ osobitost. Ty verše jsou zmatené, jakoby v šílené rychlosti a horečnatém chvatu vychrlené, nedává mi to smysl, což je smutné, protože jsi určitě nechtěl stvořit báseň-nonsens. Navíc dvě pravopisné chyby…

Presbyter: Pro tebe vychrlené, pro jiného dinamické. Osobitost i tvoje individualita jsou jen kombinace jedine varianty, to, že jsou některé slepé a dále se nerozvíjí je přirozený efekt evoluce (a to možná právě té tvojí, když ses zasek u Adama). Dokonce i duševní. A znovu a znovu na to zapomínáme, abychom si na to zase vzpomněli... Všechno je to v kruhu. Hrubky sorry, ty sou muj problem, o ty ale nejde, pokud mne na ne chces upozornovat, napis konkretne, ktere myslis, nevadi mi to. Sám sobě jsem srozumitelný a zrovna tohle je pro mě až moc konkretní, ale pro vzpomínku na pocit z minulosti dostatečné. Nebaví me psát ty hovna o lásce a tak. A taky odmítám cítit lítost nad bolestmi, co předkládají v naději, že vytvoří iluzi krásy pomocí kupy hoven. . Jak na ní ještě lpíte, abyste ji udrželi i jako zdroj inspirace. A máte z toho patos. Uduste se. Nechci to. Nezajímá mě to. Je to vaše věc. Já si pojedu to svoje.

moc dobré t.

pekne*