Všímám si každé kritiky, o tom víc jsem překvapen, že právě tahle básnička - měřeno počtem návštěv i kritik - vzbudila největší zájem z toho všeho, co jsem na písmáku uveřejnil. Nevím, čím to je, není to žádná oslnivá poezie.
Líbí se mi tohle téma,ještě sem to tu neviděla,je to moc pěkný téma,akorát podle mě to není tak dobře podaný,ale třeba v posledních 4 slokách jsou moc pěkný obraty...
myslím,že kdyby báseň byla rýmovaná,dělala by lepší dojem..
ale to je všechno jen můj názor,máš tady hodně pozitivních kritik,tak si té mé moc nevšímej:)
Ať už to s papežkou Janou bylo jakkoli, faktem je, že každý nový papež (až do nedávné doby) byl po svém zvolení posazen na stoličku s otvorem uprostřed. Zlé jazyky tvrdí, že proto, aby mu tím otvorem propadla varlata a kardinálové se přesvědčili, že opět neudělali chybu...
Nejsem si jist, ale je možné, že kardinálům nešlo o to zjišťovat, jestli je Svatý Otec ženská nebo chlap, ale přesvědčit se, jestli náhodou nemá varlata rozdrcená či není-li eunuch, neboť podle Starého zákona je takto postiženým pánům zapovězeno konat velekněžský úřad.
já bych řekl, že je to prostě proto, že Svatý Otec se jím stává většinou až ve chvíli kdy neudrží stolici ani moč...
Až zase pojedu do Říma, zkusím se zeptat.
dejchá to vůní udusanýho pole válečnýho, potem a krví na bojišti .... i uzdravením v době příští *
Tady trochu váhám..
formálně je to básnička zdařilá, jsou v ní nádherné obrazy, vyvolávající ve mě kouzelné představy.. :o)
přijde mi prodchnutá jakýmsi přáním, tím v co věříš a taky dobrým úmyslem
má melodický až melancholický průběh a dramatický závěr.. :o)
což dílkům svědčí
tady si dovoluji udělit tipáž.. :o)))
Upřímě, nemám zasvěcenou představu o pojmu misionář..
vážím si té práce do Té doby, dokavaď nabízí pomoc.. útěchu..
to si zaslouží obdiv
ve chvíli, kdy fungující kultura a víra je nějakým způsobem devalvována a nahrazována něčím jiným... (ať sebešetrnější formou) začínám mít problém...
myslím, že pak už je to otázka toho, za jakým přesvědčením stojí větší instituce...
můj názor.. :o)
Tuhle básničku jsem napsal před pár lety po shlédnutí filmu 1492: Dobytí ráje. Zaujala mě postava Kryštofa Kolumba, který kromě hledání zlata chtěl šířit i víru... Je otázka, jestli tyhle dvě věci jdou dohromady. Ale Kolumbovi se přezdívalo Svatý mořeplavec...
Jenyku, tenhle film neznám! O čem je? Irons je dobrý herec.
Kolubus ve fylmu na mě udělal dojem správného chlapíka :o)
Který věřil tomu co dělá.. horko těžko se mi tyhle věci posuzujou..
na jedné straně mám člověka, s nejlepší vírou, že někomu prospěje, když šíří víru..
na druhé straně otevřený národ, který žil v nejlepším souladu s přírodou a neplundrovali pro nic za nic (moc, peníze, přesvědčení) planetu..
asi je to otázka informovanosti, uvažování a celého klimatu doby...
nevím.. :o) začínám se dostávat trochu někam jinam od Tvého dílka
navíc Ti sem sekám hrubice.. omlouvám se
Díky, snad ho mají ve videopůjčovně na DVD...
Mohlo by to být zajímavější než Gibsonovo Umučení Krista...
Eilil: Víru lze šířit různými způsoby... V jedné mé oblíbené povídce od Octava Mirbeau umlátí citlivý lidumil svou ženušku ve spánku krucifixem...
:o) hehe, tomu říkám způsob, jak někomu něco vtlouci do hlavy.. zaručený trvalý efekt.. :o)
ovšm.. pro mě už ani není otázkou, jak.. ale zda-li vůbec..
:o)
Je to jistě hezky napsané, ale jediné co mě při tom napadá je, jestli šíření křesťanství bylo alespoň v jednom případě těm postiženým chudákům co se stali jeho obětí něco platné...
Smetiprach: No, určitě by dnes Indiáni v Mexiku neměli svoji Pannu Marii Guadeloupskou (s indiánskými rysy v obličeji)...
Zato by v Mexiku bylo patrně víc indiánů a Maruš by jim nejspíš nijak zvlášť nechyběla... :-)
Ale kdoví...
A v Tenochtitlánu by na vrcholu pyramidy aztéčtí kněží dál kuchali lidi a obětovali Opeřenému hadu krvavé, ještě se chvějící lidské srdce... úplná idylka... ale kdoví, že?
No, jednou za čas nějaké to srdce, ale co je to proti miliónům mrtvých co mají na svědomí páni křesťané... že? Ovšem v jejich případě vždy ve jménu správného boha... zatímco ti tenochtitlánští kněží si zvolili boha špatného... naivkové, naštěstí i jim se dostalo dobrodiní jedině pravého a licencovaného slova božího (tedy pokud je ještě před tím nějaký křesťan nestihl podřezat, pro větší slávu boží)... ale kdoví... možná spáchali hromadnou sebevraždu... to by pak samozřejmě nebyla genocida....
Dámy křesťanky nikoho na svědomí nemají? Nevíte o nějakém zlomeném srdci, vy básníci jedni pohanští?
líbín´se mi, pro ten závat tajemna a víry...hezká věc*
Kruci, to ode mne bylo opravdu nechutně maskulinní... Dobrá, dámy křesťanky mají svůj podíl zcela jistě taky... akorát, dokud nebude první papežkou, jsou prostě poněkud v pozadí... ovšem ta zase nebude nejspíš moct z titulu své funkce lámat mužská srdce.... :-) Mimochodem, bude to potom Svatá Matka? :-)
Přál bych jí to! Ale jedna papežka už tu prý ve středověku byla (jménem Jana, převlíkala se za chlapa a odhalili ji, když porodila děcko během procesí - dodnes se historici neshodli, jestli je to pravda nebo fikce - mě je to jedno, nejsem římský katolík).
Hmm... takže matka sice ano, leč svatá nikoliv? No, nicméně měla patrně alespoň smysl pro humor... Docela mě baví představa tehdejší chlapců od vatikánské či avignonské CIA, jak se snaží tohle faux pas zatušovat historkou o zázraku... museli mít hlavy v pejru... :-)))
líbí se mi moc.... vyvolává krásné obrazy.... TIP
Film "Kryštof Kolumbus" jsem také kdysi viděla a byla jsem jím nadšená.
Pokud jde o šíření křesťanství, zřejmě hodně záleží na celkovém přístupu misionářů k jiné civilizaci - vcítění se do mentality lidí, v případě Indiánů to bylo dost nešťastné....
a ještě V
No, legenda o papezce Jane, ktera byla po dlouha leta dukladne rozvijena, vcetne vytvareni falecnych dukazu (da se napriklad dohledat, ze se Jana narodila anglickym rodicum v Nemecku a za muze se pochopitelne prevlekala kvuli studiu, vlastni pili se stala kardinalem a pri prvni volbe byla pro svou povestnou cudnost zvolena papezem), pravi, ze v cca polovine devateho stoleti se papez Jan VIII. vracel s procesim z chramu Petra Lateranskeho, kdyz zcistajasna porodil syna (a kde ze je ta cudnost?), cimz zaroven i abdikoval na svuj post.
Tady se jednotliva podani rozchazeji, jedno tvrdi, ze cerstve odhalena papezka Jana byla okamzite zavrazdena i se svym synem (coz by si kardinalove zodpovedni za jeji zvoleni jiste prat mohli). Od te doby uz nikdy zadny papez onou ulickou neprosel. Druhe podani rika, ze Jana dozila ve stinu klasternich zdi a jeji syn se dokonce stal biskupem v Ostii - nic k diveni, nekolik synu papezu se v cirkvi vysvihlo vcelku nahoru, nekteri az na papezskou stolici.
Tuhle legendu pouzil pri sve obhajobe nutnosti reformy cirkve i Jan Hus v Kostnici, ale obecne se dnes ma za antivatikanskou propagandu. Historici se ji uz prilis nezabyvaji, rozhodne ne tolik jako ve vrcholnem stredoveku.
Ja osobne si myslim, ze papezka Jana existovala. Dokonce jsem toho nazoru, ze oni kardinalove velmi dobre vedeli, koho voli. Koneckoncu, ne vsichni knezi museji byt nutne homosexualni, ackoliv jsou k tomu v podstate vedeni, a jedno - dve cisla by jiste zpestrila jinak nudnou debatu o problemech s Avignonem.
Já snesu dost a spolknu skoro všechno, ale že se stala kardinálem vlastní pílí? Tak tomu nevěřím, tehdy byla politika samej úplatek a protekce, né jako dneska, vždyť je řeč o temném středověku...
Pozor, da se to dohledat!
...ktera byla po dlouha leta dukladne rozvijena, vcetne vytvareni falecnych dukazu....
ale jistě.. :-)
No vida...
Pokud nekdo zna pane Freudovy ordinacni hodiny, do zprav, prosim.