Sněhová koule

Přišel jsem včera domů
Zas jeden sen leh popelem
O tom že nemusí být žádný doma
Že se jde toulat městem
beztrestně

Z protějších oken zněly
výkřiky Zčásti alkoholový
Zčásti upalovaný
Bydlej tam pyromani
A těm se líbí že sny
s výparama z flašek
hořej

Ty plameny sou chladný
A jejich rampouchy studěj až sem
Ale co výkřik
To hranice dobře proschlejch přání
a jeden zrazenej sen
Ve vočích má to husovský
A just nevodvolám Pitomci

Nu což Pitomci řvou dál
ve snaze zapomenout hlukem
Já do toho jen přišel domů
Trochu si přihřát ruce vod těch plamenů
V podivným bezpečí
A zabouchnul si klíče zvenku
Pitomec

Samota je kulatá
Jako sněhová koule