Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUtajenost.
17. 10. 2005
4
0
2356
Autor
mánemá
Zavře se hladina na nádech prst sevřený v kleštích po orgasmu vlny oddechují kal. Voda pracuje na svém jméně. Celé století. Smýká se hluchým místem za zvukem růstu sněhu. A obrys člověka jako by sníh mu na míru utajil pohyb. Náhle se ocitl uvnitř polohy té běloby, kde nic – tu nic. Severně ode mne (pro zimu) poslepu spojuje morseovkou proudy. Konverzace o přístupu na dno mužské období na vyhrazené dny počítá s tím, že voda ve veřejích se bez řečí uspokojí sama.
neboj, já to myslím UPŘÍMNĚ! :))) tím jsem chtěla říct, že většinou váhám, jestli mám dát tipa nebo ne, ale tentokrát jsem ani zaváhat nestačila. Prostě jsi mě dostala ;)
je mi to povědomé a přece tak nějak zasažené zákalem očním, jenž ostrost rozpustí do snažšího vidění.
líbí se mi i přez to zamrazení *
díky, holky :)
nechápu, jsem ráda, že mě ještě čteš a za tu dobu jsi mi nedala košem
Markéto, takže mnokrát děkuju
za práci, za čas mi věnovaný a bylo by toho hodně, takže atd.
vážím si
Eg_Ar_11, Slávko, díky za tvé asociace a pocity, dost mi to pomáhá, jaký je další možný pohled na mé texty
nezlobte se, ale mě to připadá, jako kdybych vám chtěla podkuřovat :) ; ale chtěla jsem pouze říct, že si toho cením, když mě někdo čte - dokáže říct, že je to hrozná báseň a nebo naopak - dobrá
dík
Caalisto, té jednoznačnosti se upřímně obávám, ale díky
Z básně je patrné, že autorka přesně ví, co chce sdělit. Jemně krouží kolem, ale nebojí se ani přímého řezu.
Velice vnadně zašifrovaná nitrná sebevýpověď, která ovšem při troše trpělivosti odhaluje svůj obsah. Zde jsem jím (a nebo alespoň možností interpretace, což mne u tebe zvláště baví :-)) byla tak stržena, že jsem přehlédla obraznost, jejíž kvality začínám brát už jako samozřejmost.. :-)
Takže tip