Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodvečer
25. 10. 2005
2
0
769
Autor
LEVIS
Už se den šeří a padá stín,
ve tmě se procházím - nevím s kým.
Temnou uličkou plížím se tiše,
kdosi je tu se mnou - slyším jak dýše.
Na dlažbu padají kapičky deště,
ať už jis kdokoli - pojď se mnou ještě.
Kolem mne plují přízraky noci,
můj tajný příteli - jsem ve tvé moci.
tak jsem si tuhle básničku přečetla po dvou měsících znova... a zjistila jsem, že je PERFEKTNÍ! móóóóc se mi líbí:)
Souhlasím s Olívií, je v tom taková ta temnota, co se jí bojíš a zároveň tě láká, protože si ji tak jako tak nosíš v sobě...
ju to uz sem taky cetla, vid?a pripomnelo mi to, jestli uz si zacala po kopci lepit ty basne?
jojo, je to moc pěkný ,každej si může představit to svoje,mam ráda takovýhle navozování tajuplnejch nálad,,, :)
souhlasím s Lancelottem... on the other hand: proč to nenechat takhle? ... je to sympatický, ale možná, že by to chtělo ještě něco, co by víc vyburcovalon fantazii...
Docela příjemné...odpočinkové...záhadné, ale identita záhadného čehosi by mohla být decentně více přiblížena.