Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam až!
05. 11. 2005
4
0
2273
Autor
_nemo_
Kam až! – Na hranici možností.
Vzdát se všeho
kromě lásky, věrnosti.
Vzduch zas proudí do tvých plic,
květy v jarní zahradě,
každý rub má i svůj líc
- iluze jen, chtěl bys víc?
Už dávno byly do citů
zatlučeny klíny,
nevíš to, jeď bojovat
s větrnými mlýny.
Kam až! – Zdaleka ne tolik.
Co ochoten jsi obětovat?
I ji? Tak kolik?
Jak je cena vysoká
za okamžik v nebi?
Jako propast hluboká,
když neuspěješ u Boha.
Hlupáku, tys věřil snům,
teď sny v blátě krvácí,
vždy když hodíš kámen viny,
jen k tobě se navrací.
Kam až! – Ještě blíž.
Jak potrestat se
přesně víš.
Něco květy ze zahrady
zákeřně ti vyrvává,
to tvé mysli temné vady,
to tvé černé srdce zrady.
Po znavených rukou něžně
čepel tě občas pohladí,
rány hojí se vždy dlouho
- to dobře je, to nevadí.
Kam až! – Vůbec už ne moc.
Černý den se mění,
bílá je teď noc.
Odpadky a mrtvé květy
válí se tu kolem mě,
potápím se do bahna...
- někde určitě je světlo!
Někde výš, dál – někde vně!
Pozdě je však na záchranu,
slepí světlo nevidí.
Až sem!
Naposledy tni,
rychlý záblesk, jedna slza...
Poutníku, vítej
na konci svých dní!
Vzdát se všeho
kromě lásky, věrnosti.
Vzduch zas proudí do tvých plic,
květy v jarní zahradě,
každý rub má i svůj líc
- iluze jen, chtěl bys víc?
Už dávno byly do citů
zatlučeny klíny,
nevíš to, jeď bojovat
s větrnými mlýny.
Kam až! – Zdaleka ne tolik.
Co ochoten jsi obětovat?
I ji? Tak kolik?
Jak je cena vysoká
za okamžik v nebi?
Jako propast hluboká,
když neuspěješ u Boha.
Hlupáku, tys věřil snům,
teď sny v blátě krvácí,
vždy když hodíš kámen viny,
jen k tobě se navrací.
Kam až! – Ještě blíž.
Jak potrestat se
přesně víš.
Něco květy ze zahrady
zákeřně ti vyrvává,
to tvé mysli temné vady,
to tvé černé srdce zrady.
Po znavených rukou něžně
čepel tě občas pohladí,
rány hojí se vždy dlouho
- to dobře je, to nevadí.
Kam až! – Vůbec už ne moc.
Černý den se mění,
bílá je teď noc.
Odpadky a mrtvé květy
válí se tu kolem mě,
potápím se do bahna...
- někde určitě je světlo!
Někde výš, dál – někde vně!
Pozdě je však na záchranu,
slepí světlo nevidí.
Až sem!
Naposledy tni,
rychlý záblesk, jedna slza...
Poutníku, vítej
na konci svých dní!
Pisces: Dík.
K tomu "vyrvává"... chtěl jsem nějak vyjádřit tu krutost a bezcitnost toho, co mi ty květy bere... který jiný slovo bys např. použila třeba ty?
Změnila bych to třeba na
zákeřně ti rve
nebo: zákeřně ti trhá/vytrhává
vím, pak už to tolik nesedí k rytmu, ale je to hezčí na pohled (pro mě)
Jj, přesně o těhle jsem taky uvažoval, ale to "vyrvává" mi přijde emočně daleko vypjatější, a o to mi šlo, proto jsem ho použil.
je to emočně vypjaté dost s tím slovem "zákeřně"
ale je to tvoje dílo, jen jsem psala, co mě napadlo, že by bylo hezčí z hlediska estéééétického :-)
Pisces: Co by na to řekli dekadenti.... :o) . Ale jsem rád, žes mi to vytkla...
dekadenci/ty sem nepleť :)) to jsou moji oblíbenci! /ačkoli co jsem psala před chvílí, teď uvádí tohle moje tvrzení v paradox :-)/
Jo, začalo to dobře. Ale některá slovní spojení to kazí (např.: zákeřně ti vyrvává-to slovo vyrvává). Není jich moc, ale postačí. Je vidět, že jsi amatér a proto jsi tu správně! Na Amatérském liter.serveru. A myslím si, že máš na víc. Pokud o to teda stojíš. Jestli si chceš jen plácat básničky pro sebe+těch pár, co sem zbloudí, pláce dál..
Jestli chceš něco sdělit světu, piš taky dál, ale víc čti ostatní /nemyslím jen tady, kdekoliv/ a půjde to. Talentu nemáš málo.
pokud jde o formu, tak mi snad jenom vadí, že to nemá pravidelný rytmus, ale to je snad jen uchýlka bubeníků :o))...ne, vážně..když se podívám na svoje první věci a hledám rytmus, tak bych si musela vzít lupu .o))
..ale..uf..řeknu ti, je to dlouhé, víš co mi to dalo práce, dočíst až do konce? ...
Tak se zase ukazuje, že mám úplně jiný vkus než většina... Já ráda rýmy. Já ráda ukecanost. Nevadí mi poslouchat dloho něco dlouhého o ničem. A todle navíc o ničem není. Je to super, líbí se mi to, zvlášť ta forma.***
...hu...no...abych pravdu řekla...tak sem tam se mi obcas něco nelíbí,jak je napsáno...ááále...tip...za to,co je zatim....myslím,že ani neni potřeba psát,že to je o úpadku člověka...že to je z toho vidět...jééé...
Njn, pochybuju, že na světě existují dva lidé, kteří to chápou, nu což. Ale jestli chceš malou nápovědu.... celý je to o úpadku člověka. (Ale to je v tom stejně asi vidět.)
no...upřímně - 1.sloka celkem slibná
motor na plný obrátky (jen přiškrcený těmi rýmy)
v dalších slokách už motor citelně vynechává
a ke konci spojka a řekla bych, že i brzda :-)
celkově to na mě působí jako křeč :-)
možná by tomu slušel kabátek báseň v próze...?
(nevím jak dlouho píšeš, ale na mě to působí jako typicky začátečnicky ukecané, snaha toho říct moc a všechno najednou)
jen můj dojem a názor
snad se nezlobíš
Přiškrcený rýmy? Jako že by tam neměly nebo měly být?
Jestli to na tebe působí jako křeč, tak je to správně :)
S tím začátečnictvím ses trefila, a nezlobím se , dík :)
přiškrcené myslím jako že jsou možnosti/věrnosti, plic/líc/víc a pak dlouho nic:-) a zase rýmy nepravidelně, navíc tyhle typy rýmů působí trochu dětinsky, takové moc jednoduché...
vázané verše to je trochu silná káva, záleží na rytmu, na počtu slabik, na kladení důrazu na určité pasáže, na rýmu který se nemusí vždy vázat až tak dokonale...atd ...je toho spousta
tak nějak jsem to myslela víš ?
:-)