Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seGabriel zapláče
07. 11. 2005
6
3
577
Autor
Goldstein
Vyšel jsem ven a nesněží,
to jen andělé shazují křídla.
A v hluchém tichu jitření
"Ach Leviatan," zapláče Gabriel.
Upocen vláhou z úsvitů
nabízím mdlému slunci tvář.
To jen z andělových ran - sálá zář
a na perleťovém jíní - krev umrzá.
V závějích perutí hledal jsem člověka
a pro všechnu závist a zášť
vidím jen dým.
Pod víčky serafů nebe už usíná
za krůpěj z andělových ran.
...to jen kvůli nám.
3 názory
sorrowjejenalterego
22. 08. 2008
andělské já můžu, líbí moc, na věcnou kritiku taky nemám, ale to svítání podáno jedinečn:
To jen z andělových ran - sálá zář
a na perleťovém jíní - krev umrzá. - T
anděly mám ráda, jméno gabrile taky... myslím že by se to vylepšit dalo, ale pro tu svou slabost k andělským křídlům *
já bych tak neuměl a taky příliš nerozumím , ale instinkt mi praví, že je to dobré