Tobě

Myšlenka dobrá, z toho nevyrůstej, ale bohužel když ji chceš napsat, nejde ti to tak dobře vyjádřit.

Láska, samozřejmě! že patří k životu. Poezii milostnou, o lásce, chceš-li - neodsuzuju. Pouze jsem chtěla nastínit, že asi jediný, kdo má orgasmus u takového čtení je samotný autor. O té TopDívce jsem psala, jelikož k tomu časopisu se dostanu, občas si v něm prolistuju. A myslím, že kdyby ta jedna áčtyřka neměla úspěch, nepsaly a neposílaly se tam básničky, těžko by ještě existovala. A s poslední poznámkou nesouhlasím; mám pocit, že láska z lidí básníky nedělá, ale že lidi skrze lásku si myslí, že jsou i básníci. To je ten omyl. I básník by se neměl koupat jenom sám v sobě, ale něco nabízet čtenářům, jinak je sporná otázka - proč vůbec publikovat. Pokud by byla ještě někdy reakce, tak avi, jinak se ztratím.

Co ti na tohle mám napsat? Časem z toho vyrosteš - a neber to prosím špatně... Fajn ale je že v sobě máš asi hodně něžného a romantického. :-)

Díky... Ale teď nevěřím, že z toho vyrostu...

Třeba z toho nevyrosteš. V TopDívce je rubrika tuším: poezie psaná láskou. Vidíš, ještě se tomu říká poezie. Tam takové básně mají kýžený ohlas. Tady si to asi také přečte pár zájmenovců, mě to neoslovuje. Mám z toho pocit, že autorka se při psaní koupala v rozkoši a zapomněla na možné čtenáře ...

Myslím, že láska patří k životu a když někdo píše, tak se jí dá jen těžko vyhnout, já bych takovou poezii hned neodsuzovala, i když je někdy hodně kýčovitá a bez hlubšího smyslu, no, ale láska je láska a ta dělá z lidí básníky i proti jejich vůli a talentu...