Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV prolukách
07. 12. 2005
3
0
4395
Autor
Kandelabr
Kde všichni viděli jen prázdné místo mezi dvěma slepými štíty z rozpraskaných drolících se umírajících cihel, místo zarostlé plevelem, kopřivami, ztracenými a nepotřebnými věcmi plnými šťastnější minulosti, kousek místa, které odmítlo být městem, místo, kam nebyl důvod chodit, příliš nevlídné a neutěšené pro zvědavce, milence nebo bezdomovce, tam ve skutečnosti stál dům.
Nebylo snadné spatřit jeho šedavou nenápadnou fasádu prolámanou okny se zamračenými frontony, vstup s oprýskaným rohem, velké tmavé vstupní dveře, zneklidňující, lákající ke vstupu.
Nebylo snadné vyjít s jeho tichými, klidnými, neviditelnými obyvateli, krčícími se v stínech, tušenými za černými okny, slabě šeptajícími po chodbách, kde se hlasy mísí, šumivě plynou kolem provlhlých zdí a občas, když někdo otevře dveře nebo okno, hlasy proniknou až dovnitř hlavy, přelijí se a z hlubiny vytáhnou nějakou vzpomínku, pocit, vůni nebo chuť, která se chvíli třepetá ve vzduchu a pak po ní zůstane v mysli prázdno, jako proluka po domu, který možná nikdy neexistoval.pozorovatel
19. 01. 2006
zvláštní.... ještě si to budu muset párkrát nechat projít hlávkou!!
Mimochodem, souhlas se StvNem.... ta první věta mě taky hned dostala!
Pamatuju si, že jsem nikdy tohle tvoje psaní nebral, ale teď už mi tak nevadí a možná se mi dokonce líbí. U tohodle článku hlavně první věta. Stračila by.
Kde všichni viděli jen prázdné místo mezi dvěma slepými štíty z rozpraskaných drolících se umírajících cihel....mezihra....tam ve skutečnosti stál dům.
To je geniální samo o sobě.