Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seineffabilis
15. 12. 2005
3
0
2371
Autor
Budliky
Cítím tvé rozjitřelé nitro,
které neprolomí mou hráz.
Až uvadne soucit,
zbudou znás,
jen dvě myšlenky,
které lapají po dechu,
smyslně sní jedna po druhé,
ale ústa nemajíc,
nevyslový své touhy
a zústanou osamoceni
a zhrzeni vlastní beznadějí
které neprolomí mou hráz.
Až uvadne soucit,
zbudou znás,
jen dvě myšlenky,
které lapají po dechu,
smyslně sní jedna po druhé,
ale ústa nemajíc,
nevyslový své touhy
a zústanou osamoceni
a zhrzeni vlastní beznadějí
Tohle je pěkné, obzvláště se mi líbí ta pasáž o dvou myšlenkách!!! TIPnu si...
no.... nemůžu říct, že se mi to nelíbí
má to něco do sebe, ale není to můj styl
a máš tam hrubku :-(( (nevyslovÍ)
Ale zase když to tak vezmeš tak kdo co myšlenky co dělají myšlenky se nevyslový no já nevim nejsem moc na gramatiku
Složitost je účel k přemýšlení a po otravné práci se vám nedivím že to nečte vícekrát. Jen suďte lidi nepíšu pro vás ale pro své touhy a nevyslovitelné sny. A když se někdo s tímto stylizuje, tak mě to pouze těší:-)
jé na mě taky. to nejni pocta, to je konstatování že sem debil a nechápu to zcela, případně výmluva abych nemusel napsat že se mi to né zcela líbí
šla se psem po ulici,na chvíli zastavila a pak pokračovala dál ve své trase...