Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrazák
27. 08. 1999
0
0
2134
Autor
castan
Jsme jako velká rodina,
když složím své ruce do klína,
počítám očima ovečky,
co slévají se do smečky,
hledajíce své domečky,
co slévají se do stáda,
za chvilku bude jich armáda,
obrovská armáda u stánku,
čekající na smetánku,
vyvolení jsou v Mrazáku,
věší si mrtvoly na háku,
než naposledy ji podříznou,
nebohou ovečku na stolku,
s výlevkou, s mramorem....
Je to jak někde na zámku,
jen vládce nemá poddané,
ovečky jsou tak nevinné,
než na svém lékařském verpánku,
vpálí jim kulku do spánku,
podrazí nohy a zláme vaz,
v srtelné křeči uškrtí hlas,
nakonec ulehne v Mrazáku,
mezi své hodné ovečky,
hledající si domečky....
To all: Ted uz to tu stejne nikdo nebude cist, tak se muzu priznat. Tohle bylo tenkrat pro Vladu, jen jsem do toho vlozil sve pocity a zamotal role podle lidi, ke kterym se hodily v mem zivote. **C**
Hm, nevím jestli to chápu. Je to jiné. Jediné co mě teď napadá je sousloví "tušení stínů a souvislostí"...
už v tom smysl nehledám - dle rady tvojí
přesto však - co když se ty ovečky bojí?
:c)))
přesto však - co když se ty ovečky bojí?
:c)))