žužu princ

paní květinářka sází kytky do váz
paní sází do vází tam váže
pyl práší a maže a rýmí si
melaina cholé

stříhá stužky a zdobí loďku
kormidelníci od břehu odráží VLOČKU
slečna všem mává se všemi se loučí
a vodní hladinu krájí zdobená sama

někdy si za ní přilétají povídat sýkorky
jindy krkavci všichni jí něco nosí
šťovík kelímky se zbytky co se dá unést v zobáku
a tak nezdobená princezna může přežít

jednou se její loďka srazila se břehem
dlouho vážila zda vystoupit
a když to zkusila zesláblá nožka se podvrtla
vymáchala se ve vodě a rozsupeně odplula pryč
málem roztála

pan kormorán nejčastější z návštěvníků jednou donesl dalekohled
lidská obydlí se dala sledovat snáz z dálky
ale nebyla dlouho sledována
utopila ho

nejvíc se bojí hrází ne vodopádů
ale nikdo to neví nejspíš se není čím chlubit
na březích je vyplaveno tolik špíny
že by už nikdy nevystoupila

poslední dobou se i opálila v obličeji
v obličeji zčernala svými obyčeji
sním jak ji jednou odnese čáp
a nadělí do komína celou černou od sazí
umyl bych si ji vaničce naložil ji tam jak kytku do vázy

---