Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro námořníka
20. 02. 2001
3
0
2608
Autor
suva
Vztahy jak perly se rodí
některá láska jen chodí
některá vznáší se nad zemí
některá trucuje v přízemí
Všechny jsou jak vrabci na plotě
chvíli tě hřály, pak záblo tě
S některou blátem se brodíš
a jinou z útesu shodíš
Kam plujem na téhle lodi
povědí nám lodivodi?
:o)bezva dárek
"vztahy jak perly se rodí, některá láska jen chodí..."
"chvíli tě hřály, pak záblo tě"
Tak nějak s Míwou...
Ale takový dárek potěší daleko víc, než bonboniéra za půlku výplaty ;-)
mámo, sama si lodivodem, a tak víš, že ani jiný neví, kam pluje... moře je nekonečné, a hlavně, každý v něm vidí jiné ostrovy, jiné útesy, jiné přístavy, jiné nestvůry, jiné proudy...
Moje moudrá... kam to plujem na své lodi? Kdo ji vede nepřehledným oceánem?
Stojíme na přídích a rukou si cloníme proti slunci, snažíme se dohlédnout ke vzdáleným obzorům... co nás tam čeká? Co je za nimi...? Naděje, víra nás vede dál... plujeme, troskotáme, občas zklame vítr a jen ti odvážní se chopí vesel a plují dál... jiní v tichu stojí a čekají, jestli zase zafouká... jen někteří mají sílu opravit svou loď po těžké bouři, někteří vzdávají už předem, s pohledem na těžká dusivá mračna...
Kam že to plují ti, kteří nevzdali...? To ví jen kompas jejich snů a cílů... A není to tak důležité, jak by se mohlo zdát... Hlavní je plavba, víš? To, že jsou skutečně na cestě... A to, co míjejí a čím proplouvají... je důležité se dívat kolem sebe, ne jen dopředu, k nejasným obzorům ukrytým v sluneční záři...
Vždyť ty to víš, moje moudrá...