Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozmáčená v nedělním povlečení
Autor
Crowley
Smuteční obřad
se počítá
na roky
Zaslepeně hledím do slunce
včerejšího jitra:
Strhal jsem si šat
( ticho je tajně se smát
tajně se
smát )
kroužím ve vlasech i oblacích
kde pozoruješ němé ptáky
listy měním v koření
krev zpět na vodu
po bohu
zpěv ve víno a ne jinak
Poslední zpráva o nekonečnosti světa:
Jak krásně zapadáš do mé
nesvatosti
jak raduješ se z
němé rozpitosti
okamžiků hořka..
Jsme akvarijními obrázky na dně
nedokončených ryb a jejich pohledů
na sebe samé
z koberce
Vtírám se do přítomnosti - už
Už to zase cítím--
Je velikost světa jen náhražkou za zapomnění ?,
jediná chvíle, styk s nekorunovánými bohy
jež představuješ ty v
nedělním povlečení ?
Plakal bych
že jsme na to sami, ale
bruslení po hranách slunce z balkónu tvé
holubí rozhledny
dodává mi pocit nepřemožitelnosti
ze všech
světových stran
a nezapomenutelně teď pátrám
Jsi to ty ? kdo
v oblacích svíravé chuti, -střelná zbraň
v hrudi-
zpívá do dna velikosti mého
nespočetněkrát rozsvíceného
já..-- Tak Jsi
Emblémem noci ?
Stravitelné zaživa ve všech
nepřistojných formách podzimu a s každým
okamžikem odloučení - ! Nejsi !
jedna z nás
ale
osa vědomí a
Panika na
kolotoči
Ze zmítaného a tak trochu
prokřehlého místa
kdesi pod hrudí nás
všech
a zejména pod žebry
jež už navždy
patří
mně..
?
pod krví roztřepenou v konečcích špinavě zbarvených--
/ vlasů? /
ale ano, vždyť víš...
Ty
jen nastokrát rozmáčená