Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdejít
12. 02. 2006
12
2
2655
Autor
JARUB
Z prstů mi odkapává čas
a klid i strach jsou se mnou sami,
vnímám smrt svou jako sráz
a reznu mezi ručičkami.
Podepři hlavu mou jak nemluvněti,
pro teď a tebe naposledy;
ač není, pohled můj v té změti
stejně v oči matky hledí.
a klid i strach jsou se mnou sami,
vnímám smrt svou jako sráz
a reznu mezi ručičkami.
Podepři hlavu mou jak nemluvněti,
pro teď a tebe naposledy;
ač není, pohled můj v té změti
stejně v oči matky hledí.
2 názory
Jarmila_Maršálová
06. 10. 2007
Díky všem!!
vesuvanka: děkuju moc, je to právě o tom strachu, ale zároveň děsivém klidu, kdy všechna tréma je ten tam, když ten okamžik prostě přijde, člověk ho prožije s hrdou tváří, jako vždycky.......aby mu řekli, že je pašák............:o)
Robinia: MOC díky za všechno!
Markel: potěšila jsi mě a jsem ráda, že ses zastavila!
Bohda: no, už jsme si to řekly, ale ještě tady děkuju za podporu, ale tvoje podpora spočívá beztak v něčem jiném :o)
Poetist: dík, taky to tak vidím, byla to snaha o popsání té základní myšlenky, že na konci jsme až příliš podobní si na začátku....
synáček: DÍKY!! Na rez je dobré se namazat...:o)))) (to není z mojí hlavy)...
vnímám smrt svou jako sráz
a reznu mezi ručičkami.
pěkně vyjádřené.... celá báseň je moc hezká, ten strach znám a jako by byl větší, čím jsem starší.... TIP
Zabolelo...
Nejen, že je moc hezky zpracovaná, ale obsahově plná. Lze se na ni dívat očima toho, kdo vnímá odchod někoho blízkého, i očima odcházejícího... a vždycky je věrohodná.
tip
Bolestná ze začátku, ale ke konci nádherně konejšivá, aspoň mně se tak jeví. Možná je to jen mým věkem, možná tak "odchod" opravdu vidím, sama nevím. Ale zapůsobila, to rozhodně.