KULKA

Chtěls někdy chytit kulku do dlaně

A vrátit ji zpátky do hlavně

Zastavit její směr a cíl

Že ses jen trochu unáhlil

Ono to ale nejde vážně

Tohle jsou věci vážné

Nejde vrátit kulku zpět

Co ti budu vyprávět

Slovo není sekyra a nedá se vrátit

A u kulky to stokrát bude platit

Nezastavíš ji, nikdo to neumí

Možná jen pancíř, snad brnění,

Třeba hodně rychlá reakce

Když držíš v ruce chladný kov

Napřáhneš ruku a pro pár hloupých slov

Pro věty co se i odpouští

Zmáčkneš prst na spoušti

Sleduješ kudy kulka poletí

Ale co když střílíš na oběti

A je z tebe jen sprostý vrah

Co potom a co pak

Copak se střílí pro slova

Ale život je někdy potvora

A někdy hnusná mrcha

Někdy pár hloupých slov

Nadělá vážně škody dost

Vyřčená v afektu, ve zlosti,

V neznalosti daných fakt

Co ti budu povídat

Když kulka prolítne tím tělem

A ty se rozloučíš s nepřítelem

A on vznáší se na bílém obláčku

A co sis myslel vojáčku

Zemřel si stejně jako on

Jsi jen vrah, ne vítěz, ne šampión

Ve chvíli kdy jsi ublížil

Byť by si to dotyčný i zasloužil

Je vina stejná pro oba

A on je oběť a ty vrah

No co ti budu povídat

Život mu nikdo nevdechne

Nikdy se nenadechne

A nenapije neředěnýho vína

A čí je to podle tebe vina

Žes bránil vlastní život jen

Tak teď mu hrají rekviem

A kdo kdy se na to vraha ptal

Co potom a co dál

Sami sobě jsme nepřísnějšími soudci

Sami sobě položíme hlavu na špalek

Sami sobě snad jednou mír vyhlásíme

No co ti budu povídat