Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepirátovi
14. 03. 2006
8
0
1053
Autor
2.Veroniky nůžky
V rovině prostorného pokoje s rozsvícenou lampou se nakláníš
jako dřevěný jezdec v něčí ruce těsně před matem.
Řeznický krám - odlesk v okně v mezerách mezi
žaluziemi prosvítají háky na bílá těla.
(máslo, cukr a šlehačku ušlehat dotuha, ulizovat!)
- tolik ses bál, že nebude co jíst, žes nepoklekl,
když vyzváněli poledne.
Chybí ti
ten čas.
StvN x nechápu
:o)
řeznický krámy
mezi žaluziemi prosvítají
na hácích bílá těla
Takovej nijakej pokus o pointy. Přijde mi slabý. A klidně mě setři, že to nechápu.
wedle_vazy
15. 03. 2006
Uf. Skvělá věc. Na toho nakloněného jezdce už nezapomenu. A si ani na ty háky. Pošlu asi nějaká avíza
Podnikání s časem by mohla být extra výnosná činnost, jen zbývá přijít na to, jak to udělat...*
2.Veroniky nůžky
14. 03. 2006
Čas je něco, co se nikomu nedostává, každý s ním musí naložit jak uzná za vhodné. :-)