Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOstrov za sněhovou clonou
Autor
Kaczenka
Město, které zná mnoho z nás, které ale lze vnímat mnoha způsoby...pro Anyzka a Pepičku obehraná písnička....:)
Matná pomerančová záře pouličních lamp jen stěží proniká clonou tmy a sněhových vloček poletujících všude kolem, jako by to byli malí bílí motýli, kterým někdo setřel z křídel pel a kteří teď bezmocně padají k zemi. ¨
Avšak v oranžovém šeru nevíří pouze sníh, vločky se zcela nenápadně mísí s myšlenkami lidí stojících tiše na svých místech, přemítajících o uplynulém a nadcházejícím dni – co ten uplynulý přinesl, co odnesl a co z toho se podaří tím následujícím dnem ještě zachránit.
Ručička šedomodrých hodin na stožáru světelné lodi jen velice pomalu odkrajuje čas určený k vzájemnému soužití lidí stojících na tomto opuštěném betonovém ostrůvku.
Mrazivá zima je nutí, aby se ještě víc zachumlali do svých kabátů. Občasné nervózní a zimničné přešlápnutí narušuje ono téměř posvátné ticho tak nepatrně, že to nikdo ani nepostřehne. Stejně tak, jako již není vnímán hluk aut projíždějících jen několik málo metrů opodál.
Malý ostrůvek ticha v moři hluku. Pevnost se silnými kamennými zdmi, kterými neproniknou slova, ani zkoumavé pohledy.
Existuje jen jediná věc, která tohle všechno dokáže přemoci. Autobus. Autobus přijíždějící každých deset minut.