Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsou na světě prostě věci

06. 04. 2006

2551

Autor

Jolana19

netvrdím, že je to nové netvrdím, že tomu budete rozumět napsala jsem to a za pár dnů nastala bitva s osudem

Jsou věci které se nedají vrátit

Jsou věci které se nedají odstát

Jsou slova která bolí víc než nůž

Zažil jsi je už?

Zažili jsme to všichni

Někdo se jen oklepe, jak mokrý pes

A někdo si to přehrává ještě dnes

Jsou pohledy, grimasy a gesta

O kterých se Ti ani nezdá

Dokud je nezažiješ

A potom řeknou víc než tisíc slov

Tyhlety mimické projevy

A jsou doteky

Letmé, důvěrné i plaché

Něžné i hrubé

Zažili jsme je všichni

Takhle to nějak bude

A dohromady jsou to emoce a city

Člověk pak najednou cítí

Spoustu lásky, něhy, nenávist i zlobu

Člověk na sebe bere různou podobu

Podle nálady a okolností

Ale, jsou různá ALE

Ta co nám brání v rozletu, ta co nás zahánějí zpátky

Ta co nás drží při zemi a ta co jsou zadními vrátky

Všechna ta PRO a PROTI

Všechny ty naše zmatky

Všechny ty stesky strachy

Jsou to co nás činí lidmi

Takhle to nějak asi bude

Když stoupneš stranou a pozoruješ osudy a pády

Když vidíš ty co kolem žijí a taky mají něco rádi

Když se zastavíš a rozhlédneš

Tak to je potom jasná věc

Ještě dýcháme, ještě žijeme

Ještě nekončíme, snad jen odpočíváme

Před dalším dnem, před další bitvou s osudem

já neumím psát jinak jen emoce a city vedou mou ruku jen srdce a láska a nemám záruku že se mi vrátí zpět co dávám jiným, bokem, stranou otázkou zůstává zda mám či nemá na vybranou takhle žít ale jinak, za návštěvu dík :)