Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDrogy
15. 06. 2006
6
6
2621
Autor
Hejbátkové_Tentononc
Svědomí mizí, moje i to cizí.
Bílej prach na stole a duševní boje? Ty už to vzdaly.
Čí jehla to je? Moje nebo tvoje? Že tě to baví.. (tak blbě se ptát, jasně že společná)
Kde je tvý svědomí a tvoje plány?
Bílej prach nechává nechává na duši rány.
K otevřeným ránám, otevřený žíly..
Kam mi to odcházíš?
počkej na mě chvíli..
Bílej prach na stole a duševní boje? Ty už to vzdaly.
Čí jehla to je? Moje nebo tvoje? Že tě to baví.. (tak blbě se ptát, jasně že společná)
Kde je tvý svědomí a tvoje plány?
Bílej prach nechává nechává na duši rány.
K otevřeným ránám, otevřený žíly..
Kam mi to odcházíš?
počkej na mě chvíli..
6 názorů
Mě se líbí... Jak to tady všichni nazývají? Forma? Nějak dobře to plyne, a vůbec moc příjemně se to čte, je to docela pěkně zrýmovaný...
Ale to téma, je až moc převážnělé na básničky, ná které máš jinak talent(((;
Možná je lepší se tak tvrdým věcem vyhnout...Toť jen můj osobní zaujatý názor((;
nerad kohokoli opakuji...ale jsou fakt věci které čtu nerad...a věci o kterých bych nenapsal ani řádku...to je jedna z nich
Hejbátkové_Tentononc
16. 06. 2006Hejbátkové_Tentononc
15. 06. 2006
Možná, že teoretický přístup vycházející právě z praxe je tím prav´ým činem k uvědomění závažných toxikomanských problémů! Toto dílo je o to víc šokující, než působivé, nedej bože atmosférické... já bych vo tom nepsal