Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČERVENCOVÉ RIPOSO
11. 07. 2006
8
0
6825
Autor
vesuvanka
Kde se vzalo tolik barev, tonů, vůní? Odpověď hledej v šedém kamení. 7. 7. 2006 Omlouvám se, že dílo jsem zařadila mezi povídky, kdybych je zařadila mezi "ostatní", kam správně patří, neobjevilo by se v hlavním seznamu
Po delší době opět zavítám do Středohoří. Čekám na vlak, do jehož příjezdu zbývá téměř deset minut. Krátím si chvíli pozorováním poletujících bělásků a babočky bodlákové, která se tu z ničeho nic objeví, usedne na zem, rozevře křídla a po chvilce odletí. Milý pozdrav po ránu. Ještě si se zalíbením prohlížím velké modré květy čekanky, ale to už se v zatáčce objevuje vlak...
Sedím ve vagonu a sleduji ubíhající krajinu ozářenou letním sluncem. Vedra posledních dnů se podepsala na jejích barvách. Do zeleně se tu a tam vkrádá okr, pšenice na polích začíná zlátnout. Úrodná krajina kolem Řípu, který je na dohled a u trati slunečnicové pole, kde několik slunečnic již kvete. Modrá obloha s drobnějšími bílými obláčky a vedro od rána Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měla přijít bouřka (žádný "altocumulus castellatus" - nepříliš nápadný oblak ve tvaru cimbuří, který bývá předzvěstí bouřky). Podél trati je pestro - bílý jetel, narůžovělá čičorka pestrá a plazící se svlačec, žlutá divizna, barborka a kozí brada, modrý hadinec a čekanka a bodlák bělotrn. Vlčích máků je poskrovnu, většinou již odkvetly..
V Lovosicích se rozhodneme pro některé stinné místo v lese v trochu vyšší poloze, takže zamíříme pod Kletečnou. Vlevo poblíž vesničky Hrušovka nás zaujme na hřebenu kopce skála. Cesta převážně listnatým lesem je příjemná, občas fouká osvěžující vítr. Podél cesty a roste osltružiní a maliní, zaujme nás rozkvetlá modrofialová vikev, chrastavec, třezalka. Doprovázejí nás bělásci a hnědí okáči, kterých je tu hodně. Okáče se pokouším přesněji určit,, ale nedaří se mi to. Motýlki létají dost rychle a neklidně, když si konečně sednou, křídla dají k sobě. Svojí přítomností nás potěší okáč bojínkový. Tento motýl je tak nápadný svým zbarvením ( bílý s velkými hnědočernými skvrnami), že se nedá s jiným zaměnit. Občas přeletí rezavý perleťovec stříbropásek s černou kresbou. Nad lesem krouží dravec, trochu menší než káně. zaslechneme budníčka lesního, pěnkavu.
Vyjdeme na okraj lesa, odkud je překrásný rozhled na středohorské kopečky, pod námi je hluboké údolí. Vpravo na obzoru se tyčí královna Milešovka, před ní je Liščí vrch, Dubický vrcha Kamenec, Lhota. Panoráma doplňují Lipská a Solanská hora a vlevo je uzavírá Děkovka. Dominantním vrchem, který je nám nejblíže při tomto pohledu, je Ostrý, na jehož vrcholu se skrývá v korunách stromů zřícenina hradu. Udělám si malou skicu, ale moc přesná není. Z protějšího lesa se ozývá naříkavý hlas datla černého. Vracíme se zpět, abychom poseděli a poobědvali ve stínu.. Poblíž našeho místa kvete rozvětvená kopretina chocholičnatá. Dalším objevem je žlutě kvetoucí kručinka barvířská.
Vydáváme se vyšlapanou cestičkou do kopce. Místy je přerostlá tráva, ale také hodně rostlinek, které již dávno odkvetly a teď se prozrazují svými listy. Překrásné jsou hvězdice listů mařinky lesní (kvete zjara drobnými bílými kvítky), Objevujeme listy jaterníků, fialek, sasanek a dalších. Z trávy nesměle a téměř stydlivě vykukují skloněné fialově-růžové květy Lilie zlatohlávek. Jak milé! Zaujme nás šest dubů, které vyrůstají z jednoho místa. Blížíme se k hřebenu vrchu, kde jsou zajímavé a krásné kameny , které lákají k posezení. Neodoláme. Obdivujeme menší křivolaké doubky poblíž, připomínající bonsai. Mají tu v kamení tvrdé podmínky k životu, ale nevzdávají se..
Pokračujeme v cestě vlevo a přicházíme k naší skále poskládané z nepravidelných znělcových desek. Přímo z kamene vyrůstá pěkná borovice, podobně jako na Trojhoře. Pod skalou v příkrém svahu roste víc borovic, které nádherně voní. Do skály se opírá jihozápadní slunce. Kámen je téměř žhavý, i přesto si kámen ráda pohladím. V jeho blízkosti pociťuji sílu a zmocňuje se mě euforie. Naši pozornost upoutá zvláštní "sametový" lišejník ve tvaru bochánku, téměř černé barvy. Připomíná spíše houbu. Když přejedu rukou po sametu, tak odpadne a pod ním je lišejník zelený. Vzpomenu si na otakárky, kteří nás v horkých dnech doprovázejí na vrcholech kopců. Tentokrát nepřiletěli a tak nás potěší i bělásek, Krásné místo, s nímž se jen neradi loučíme., a vracíme se do Lovosic na nádraží. Středohoří nás vždycky vezme za srdíčko.
A kdeže jsme to byli? Na Hrušovském vrchu, jemuž do pětiset metrů nad mořem chybí jenom tři metry. Kdybyste chtěli někdy navštívit toto místo, přeji Vám krásný výlet s mnoha příjemnými zážitky.
Markel - děkuji za milé zastavení, slovíčka i tip potěšila jsi mě moc :-)))
Markel - děkuji za milé zastavení, slovíčka i tip potěšila jsi mě moc :-)))
Robinia - potěšila jsi mě svojí návštěvou a milými slovy - díky i za tip, i já jsem moc ráda, když se setkám s někým kdo má tak nádherný a vřelý vztah k přírodě jako Ty :-)))
Jsem šťastná, když potkávám lidi, kteří se dokáží na svět dívat jako Ty, vesuvanko.
tip
daddy, mně samotné výšky nevadí, pokud mohu pevně stát na celých chodidlech a mám se čeho držet rukama, což při sestupu nebylo, někdy jsem musela stoupnout jen špičkou na kámen - mám problém s rovnováhou, takže na žebřík nevylezu kvůli úzkým šprinclím a neumím jezdit ani na kole. Na tu skálu už bych si netroufla, vůbec jsem v poslední době nějak opatrnější...
Norsko1, dream, daddy, Háber, Rabb, jagara, Negi -
děkuji vám za návštěvu a milou odezvu, tipy a obrázky. Potěšili jste mě moc Zdravím vás a přeji krásný večer :-)))
Norsko1 - ve Středohoří se botaniku pořád učím :-)))
dream - kytička a motýl vždy potěší, ani nevíš jakou radost mám z každého motýla, kterého vidím i tady v Praze. Bělásek mi připomíná můj vstup do první třídy - tehdy bylo hodně bělásků, ve škole nám lezly i jejich housenky (naše škola, to byly takové dřevěné , poválečné pavilony na periférii Prahy, kolem byly zahrady a pole.
Háber - máš pravdu, botanické a zoologické názvy jsou někdy dost odlišné. Mám šikovný dvoudílný atlas, kde jsou názvy česky i slovensky, což je prima :-)))
daddy - :-))) povedlo se Ti mě chytit na Kuzově, to je moc zajímavá skála. Byla to pohodička, navštívil nás tam i otakárek, ale asi za hodinuVylézt na ni nebyl pro mě tak veliký problém (po čtyřech), horší bylo slézání. To jsem zažila tak horké chvílem - úzkost a třes, že jsem myslela, že vůbec neslezu, ještě, že mě držela jedna horolezkyně, která s námi zrovna byla, a navigovala mě, na který kámen dát nohu, kde se chytit rukama... jak mi pak říkala, horolezci to mají v nohou i rukou, vědí kam stoupnout, kde je kámen pevný... naštěstí to dobře dopadlo, ale víckrát už jsem tam nelezla :-)))
Rabb - hezký obrázek - asi botanická zahrada anebo přímo z jihu?
jagara - mám radost, že Tě Středohoří oslovuje a potěší :-)))
Negi - hmyzíky mě zajímají všechny, já je jen pozoruji, nejlépe se určují motýli. Horší je to s brouky. Často narazím na brouka, kterého pak nenajdu v atlase :-)))
Norsko1, dream, daddy, Háber, Rabb, jagara, Negi -
děkuji vám za návštěvu a milou odezvu, tipy a obrázky. Potěšili jste mě moc Zdravím vás a přeji krásný večer :-)))
Norsko1 - ve Středohoří se botaniku pořád učím :-)))
dream - kytička a motýl vždy potěší, ani nevíš jakou radost mám z každého motýla, kterého vidím i tady v Praze. Bělásek mi připomíná můj vstup do první třídy - tehdy bylo hodně bělásků, ve škole nám lezly i jejich housenky (naše škola, to byly takové dřevěné , poválečné pavilony na periférii Prahy, kolem byly zahrady a pole.
Háber - máš pravdu, botanické a zoologické názvy jsou někdy dost odlišné. Mám šikovný dvoudílný atlas, kde jsou názvy česky i slovensky, což je prima :-)))
daddy - :-))) povedlo se Ti mě chytit na Kuzově, to je moc zajímavá skála. Byla to pohodička, navštívil nás tam i otakárek, ale asi za hodinuVylézt na ni nebyl pro mě tak veliký problém (po čtyřech), horší bylo slézání. To jsem zažila tak horké chvílem - úzkost a třes, že jsem myslela, že vůbec neslezu, ještě, že mě držela jedna horolezkyně, která s námi zrovna byla, a navigovala mě, na který kámen dát nohu, kde se chytit rukama... jak mi pak říkala, horolezci to mají v nohou i rukou, vědí kam stoupnout, kde je kámen pevný... naštěstí to dobře dopadlo, ale víckrát už jsem tam nelezla :-)))
Rabb - hezký obrázek - asi botanická zahrada anebo přímo z jihu?
jagara - mám radost, že Tě Středohoří oslovuje a potěší :-)))
Negi - hmyzíky mě zajímají všechny, já je jen pozoruji, nejlépe se určují motýli. Horší je to s brouky. Často narazím na brouka, kterého pak nenajdu v atlase :-)))
To je super, nedávno jsem se vrátil z Rožnova, kde jsem podél Bečvy nacházel samý pěkný hmyzíky. Teď už si je jenom fotim,což je lepší, než je dávat do krabic. ...zrovna na mě kouká moje kudlanka, ještě neměla oběd...
MÁM TO!! :-)
krásna pohľadnica, vždy ma prekvapivý, leb o česky viem celkom dobre, keď sa mocem s botanickými a zoologoickými názvami, takže predsa sú to dva odlišné jazyky, inak pekné
ted jo