Sonet o milování...

Kdo provede mou loď, kéž jen za hvězdami

Mne bezvětřím i chvílí, kdy příď je tolik němá

Já z let a černé noci, co tichne pod plachtami

Znám kde písek bílý, žádných konců nemá

Jestli uvěříš mi, slíbím a jednou poplujeme

A skaliska černých tůní, necháme beznaději

My za láskou a z lásky nazí, snad kamsi doplyneme

Jak jsou měkké boky lodí, když směr si hledají

A ruce naše bloudí vodami, nebo jen těly

Někdo spustil kotvu hodin, na dně postelí