Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřižovatky
11. 09. 2006
7
4
3771
Autor
větroplach
Tiše našlapovat
chrámem lesa
nechat se vést
ptačím zpěvem
hrou světla a stínů
až tam
kde zní ta nejkrásnější hudba
potoka
usednout na koberec z jehličí
zavřít oči a ponořit se
do symfonie tónů
co neumí zachytit žádný z géniů
/snad mistr Smetana promine/
Ty vzácné chvíle mi chybí jak kyslík
Minul jsem svůj osobní příběh
/pane Coelho/
a teď den co den
jen živořím a nevím
na kterou křižovatku se vrátit
abych našel tu správnou cestu
Snad v příštím životě
4 názory
Sentiment si zachovej. Aspoň pro mě. Ráda si vždy přečtu něco tak krásně jemně laděného. Ve verších mi mluvíš z duše. Děkuju Ti...*
ta druhá odpověď zní...ano, tak sem tu otázku myslela.
ale nějak mi přijde, že nemůžeme nikdy jít po špatné cestě - po cestě, která by nenáležela právě nám. a žádná cesta dle mého není plná sraček. (dámy snad prominou)
větroplach
26. 09. 2006větroplach
26. 09. 2006
nezapomněl ses při hledání správné cesty podívat taky pod svoje vlastní nohy?
velké plus máš u mne za ten obraz - ten obraz a ne ty slova ;-)
větroplach
18. 09. 2006
dobře,dobře,ale teď trochu vážněji,co to trochu očistit od sentimentu,symfonii a lesních velikánů a napsat to znovu a lépe...
...nebo mne nakopnout....
větroplach
15. 09. 2006
a pán bude zřejmě tremp,ale to ani trochu nevadí.líbí se mi myšlenka vrátit se na křižovatku...jo kdyby to tak někdy šlo...
posledni je prima.. podbarvena interpolem - zacina peknej den
zbytek mi nic nerika - nejsem moc prirodni typ, no
krasny rano:)