Sněhobíle

ď

..presne to obcas pocujem - to ticho, ktore mi ide vyrvat z telo vnutornosti - to ticho, ktore sa tvari ako placha zver! ..supr, Norsko! *

Má to dobrou myšlenku.

az pak najednou* zarve uz budeme hlusi

:-)

klaním se, dámo

zlehka to plyne a tolik síly ukrývá, herlig(praktfull) ;) *

*

*/

!!!**

slyšíte to ticho, ticho křičí, burácí, úpí, ticho duní, ohlušující ticho ...ticho nakalené narohu opíká si bramboru a tak dokola a ani stopy divokého prasete v čerstvém prašanu to nezachrání

Ano, tak...!*

Takovou sem dneska potřeboval, moc dobrý.

ha!

nějak ti to jde poslední dobou *

v tak krásnou a přímo oddanou kritiku jsem od tebe, seniore, ani nedoufal

zbývajícnost ticha je klise jako hrom a po stránce významu je báseň nesmysl. Na druhou stranu lze vzít v dotaz jakoby možnou zacílněnost spíš jen na atmosféru. Ta dosahuje úrovně až chvalitebné (spojeni jakoby toho ticha se zimním lesem). Od krátkého dílka se však chci větší zásah. Celkově tak 3.

pridavam sa, je to silne

tohle je moc pěkné, upřímě se mě líbí, jemné úsporné, věc, která mne potěšila. tady je podle mě kus básnění a jak krátká plocha k tomu stačila