Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak se krotí žena
17. 11. 2006
1
8
1525
Autor
Runa
Vždy jsem se bila hrdě,
s hlavou vztyčenou
s mečem a v přilbicí,
tys však políbil mou pěst sevřenou,
jak mávnutím kouzelného proutku,
nejsem silnou lvici ,
jsem bezbrannou ženou.
Vždy jsem byla tvrdá a nepřístupná
teď však,
sama v sobě jsem zmatená a zpupná.
Jsem zcela odzbrojena ,
když mne nehodnou lásky,
tiskneš na svá mocná ramena.
8 názorů
Proti tomudle se s mečem nikdy nepostavím. Mám totiž obavu, že by se nebráníl a to mně neba.
violetlight
30. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
21. 11. 2006
Magnetko, i dnes ze ženy brání, ale trochu jinak, nejspíš. Jo a Petruccia nemiluji pro jeho svaly, ale dostal mně na slova, no asi jsem divná. Dík
myslienka sa mi paci.. trochu mi je aj blizka
basen mi znie trochu starosvetsky (dneska sa ziadna zenska nebrani svalnatemu Petrucciovi, skor naopak :)))
a ece ku grafike: trochu ma rusi to pismo..beztak som nejaka rozhmlena..tak sa mi to horsie citalo
nejdřív jsem nevěděla, jestli se usmívat nebo se hrozit
jenže: spolu s fontem a kategorií to má své místo, jo, líbí se mi - pro radost; takže nakonec se usmívám - díky